Zdraví, jednoduchá a přirozená věc, která fascinuje každého z nás. Základní předpoklad, že si život náležitě užijeme, a splníme si díky vitalitě a dobrému pocitu, které s sebou dobré zdraví přináší, i ty nejodvážnější sny. Lékárnice s celostním přístupem Mgr. Lenky Sobkové jsme se proto ptali, co to znamená být zdravý a jak toho dosáhnout.

Veronika Michlová je jednatelkou společnosti MOTO ITALIA s.r.o., importéra Ducati pro Českou republiku. Na ní a jejím týmu záleží, jak si světoznámá značka u nás povede, a také, svým způsobem, jak moc budou motorky dělat radost svým majitelům. Jenže spojení žena a motocykl není ještě tak samozřejmé jako třeba žena a květinový salón nebo žena a cukrárna. Jaké jsou tedy stopy businessu, po nichž se rozhodla vydat? Jaké nitky příběhu ji svázaly s Ducati? Napověděla mi letos v únoru putovní výstava v pražském obchodním centru Arkády Pankrác.

Nejraději popíjím kávu u počítače. Koncentruji se na práci a zároveň si užívám její chuť. Je to taková symbióza nutnosti a chtění. A přiznám se, miluji hořké. Ať už to jsou byliny, nebo čokoláda. Kávu, což je pro mne určitý symbol hořkosti, v jednom šálku denně si vychutnávám po kapkách a celé dopoledne. Zchladlolu, bez cukru, ale dvakrát zamíchanou. O to víc mne dokáže rozlítit, když někde v kavárně dostanu šálek tohoto nápoje bez lžičky. Kafe, aby bylo tím pravým, musí být zamíchané. Tedy v mém případě. Petra Davies Veselá je autorkou již třetí publikace o kávě, jež nese prostý název: Kniha o kávě. Jde vlastně o třetí, rozšířené a přepracované vydání, které se více zaměřuje na koncového spotřebitele. Vysvětluje, jak uvařit kvalitní nápoj, zavede vás na plantáže, ledacos vysvětlí. Tohoto zajímavého průvodce právě vydalo nakladatelství Smart Press. A jestli sháníte vánoční dárky už v létě... Autorka, přední česká baristka a několikanásobná mistryně České republiky v přípravě kávy, vás zavede do světa lahodné chuti, neodolatelné vůně a kávového know-how. Čtěte, stojí to za to.

České módní značky jsou čím dál odvážnější, a kromě šití oblečení se pouštějí třeba i do tvorby kabelek. Některé prodávají klasické kolekce, jiné se zaměřují na produkty na míru, což je i případ Mybelky, kterou založil mladý manželský pár z česko-polského pohraničí. Design kabelek tedy Agnieszka Farna vymýšlí v Česku a výroba probíhá v polské dílně, která má se šitím kožených výrobků bohaté zkušenosti. Adam Farny mezitím řeší finanční a právní záležitosti, a právě díky jasnému rozdělení rolí prý podnikání ve dvou skvěle funguje.

Pozorovat paní Michaelu Tlustou v akci je úžasná podívaná. Nevydrží na místě a stále objevuje nové úhly pohledu na to, jak mohou šaty, sukně, mikiny či vesty na ženě vypadat. Tu rozepne zip, tu vysouká rukáv, tam zase poodrhne límec, přihodí šálu, zkrátí délku, přidá další vrstvu. Oblečení značky Mikela da Luka je totiž tak variabilní a přizpůsobivé momentální situaci i postavě, že je až k nevíře, kolik inspirativních podnětů člověk v maličké pražské prodejně v Myslíkově ulici získá. Když Michaela Tlustá předváděla na miniaturní ploše butiku své vlastní modely, jiskřilo to kolem ní energií, chutí měnit svět, dávat ostatním ženám patřičné sebevědomí. Její přístup k odívání a promýšlení střihových kombinací mne naprosto nadchl. Z kousku látky se rodila kouzla. A řeknu vám, to bylo něco! Odcházela jsem s jedinou myšlenkou: brzy se vrátit (a doma pořídit další skříň). Jednotlivé kolekce hodně pracují s černou barvou, která není ani příliš smutná, ani příliš konzervativní. V podání Mikela da Luka spíše hravá, provokativní, elegantní a s podpisovým právem na jedinečnost každé zákaznice. Když se doplní černobílým proužkem, rozkvétá každá z přítomných touhou být pěkná, úchvatná, neokoukaná. Vejděme do centra dění právě s majitelkou značky, Michaelou Tlustou:

Lucie Libra je dcerou majitele Palírny U Zeleného stromu, která patří k největším výrobcům lihovin na českém trhu a zároveň je největší palírnou ve výhradním vlastnictví českého majitele. Začínala zde jako juniorní brand managerka Hanácké vodky. Dnes je členkou představenstva a čím dál tím více zasahuje do vedení rodinné firmy, která má ve svém portfoliu žitnou whisky Starou žitnou mysliveckou, Hanáckou vodku, Heffron a další známé značky. Lucie Libra mimo jiné vede a mentoruje mladé lidi a i s jejich pomocí pomáhá nastavit uvnitř této společnosti moderní a autentickou firemní kulturu. Stojí před velkými výzvami. Nejsou jen o nástupnictví nebo změnách vedoucích k hlubšímu vztahu k hodnotám pětisetleté výroby a prodeje. Jak na to všechno nahlíží, vyprávěla sama:

Jestli přibývá milovníků kvalitní čokolády, těžko říci, ale troufla bych si toto tvrzení podpořit. Odklon od nejlevnějších náhražek k opravdové jakosti pozoruji u spousty spotřebitelů. Stačí čtvereček, kousíček, a vášně jsou zkroceny. Zážitek nade vše, příjemná slast, která naplní touhu po něčem výjimečném, ať už je to odměna, nebo samozřejmost. O zážitek z výjimečné čokolády se stará Muzeum čokolády v Kutné Hoře. Asi jste už o něm slyšeli nebo se v něm byli podívat. Já jsem se do něj vypravila teprve letos v květnu. A byla jsem nadšená. Možná však neuhodnete, proč. Prozradím to. Muzeum se skládá vlastně jen ze dvou maličkých místností, včetně prodejny. V miniaturních prostorách se ale dozvíte o čokoládě skoro všechno. A to mi lahodilo. Nebylo třeba nespočtu kroků velkými muzejními sály, nemusela jsem naslouchat výkladu odborníků několik hodin. Vše se seběhlo rychle, efektivně i se spoustou emocí. A já se, už co by pamětník, vrátila ke značce Lidka, čokoládě, již milovala moje babička... Muzeum a následně výrobnu prvotřídní čokolády ve slavném městě založila Mgr. Lada Bartošová. Osobnost dnes mediálně známá, jejíž výrobky vyhrály spousty soutěží, která vzkřísila kdysi světově proslulou značku Lidka a navázala na principy podnikání jejího někdejšího zakladatele. Nyní chystá nové příchutě i aktivity muzea. Ale nepředbíhejme:

Podnikatelé jsou osobnosti s originálním pohledem na svět. To jim nikdo nemůže upřít. Jejich vášní je zkoušet, nacházet, žít se svým snem. Tvořit něco nového a mít z toho radost i užitek. A také obojí částečně dělit mezi zaměstnance, děti, na charitu, něco investovat. Ne každý jim rozumí. Někdo je dokonce označuje za blázny a podivíny. Až historie ukáže, co jejich víra ve výsledek vlastně lidem přinesla. Mnozí by se divili, kolik toho bylo a je. Irena Vrbová založila konzultační společnost Porto, která se zabývá vzděláváním a rozvojem majitelů a manažerů menších a středních firem. Co plyne z jejích dosavadních zkušeností a poznatků?