Když dostala Mgr. Jarmila Podhorná, majitelka společnosti Naděje, loni v listopadu jednu ze vzácných cen v soutěži Ocenění českých podnikatelek, Cenu za inovativní řešení, která se uděluje pod patronací České pojišťovny, reakce širokého okolí byla až nečekaná. I mne, přiznám se, se mnoho lidí ptalo, zda bych jim nemohla dát na tuto ženu kontakt, že je sortiment i strategie firmy velice zaujaly (v Madam Business jsme o Jarmile Podhorné několikrát psali). S chutí jsem šířila číslo mobilu i mailovou adresu a všem jsem přála, aby pod vedením této moudré ženy našli řešení svých neduhů či směr, kterým by podpořili své zdraví. Právě ve filozofii i malých lahvičkách s bylinnými preparáty nalezli mnozí lidé návod k tomu, jak se sebou něco udělat. I přesto, že jsme v poslední době publikovali více materiálů na toto téma, jsem se k Jarmile Podhorné znova vrátila dalším rozhovorem. Je leden a většina z nás rozmýšlí, co změnit, vylepšit, aby se cítili dobře a mohli jet zase na plný plyn.

Mezi výrazné téma našich článků a rozhovorů patří kvalita. Ve všech rozmanitých souvislostech. Rozhovorem s Ing. Alenou Pláškovou, CSc., předsedkyní představenstva Sdružení pro oceňování kvality, z.s., se k němu vracíme v souvislosti s udělováním ocenění na Pražském hradě loni v listopadu v programech Rady kvality ČR. Alena Plášková, žena výjimečných znalostí a aktivit týkajících se kvality, byla poctěna Cenou Anežky Žaludové.

Přiznám se, že butiky v pravém slova smyslu jsem nikdy neměla moc ráda. Možná jsem smolař, ale zdály se mi až příliš a nezvykle osobní, kdy prodavačka nebo majitelka číhá na své ovečky a nepustí je, dokud neprodá, ba nevnutí.

Karty nelžou. Pravdu však vyjeví jen tomu, kdo rozumí. Kartářka Helen Stanku patří mezi ty zasvěcené. A z rozhovoru vyplývá, že je obdařena i neobyčejnou moudrostí a velkým srdcem. Zajímalo nás především, mohou-li karty rovněž odpovědět na otázky, které se honí hlavou lidem v businessu. Mohou, ale víc nechám na paní Stanku.

Každá doba má svá nedorozumění. Dá se jim předcházet, ale vymýtit nejdou. Zmenšit následky a přinášet více lepších zpráv pomáhá dobrá komunikace mezi lidmi, firmami, institucemi. Vede k vstřícnějším lidským vztahům, spokojenosti, pochopení. Jednou z cest takové komunikace je ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra České republiky možnost obrátit se na ombudsmanku. Tou je Mgr. MUDr. Markéta Škutová:Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky (ZP 211) jako první v oboru zavedla institut ochránce práv.

Jak se dívat na společenskou odpovědnost? Jako na nezbytnost, která posune rozvoj podnikání? Jako na naprostou nutnost, která rozhodne o životě na zemi? Jako na drobnosti všedního dne, v nichž si budeme uvědomovat, že mít slušný a korektní vztah k sousedovi a dokázat pomoci v nouzi je základní předpoklad dobrých vztahů? Nápověda možností je nekonečná. Slovo si vzal Manny Ngoka, jednatel společnosti A-B HELP s.r.o.

Kdo zná příběh firmy U&Sluno a.s., já přece jen trochu ano právě díky několika rozhovorům, které jsem s její majitelkou, Ing. Martou Novákovou, již připravovala, ví, jak odvážně se tato žena k podnikání staví. Vždy jsem v duchu pátrala po podstatě této odvahy, po podstatě obchodního umění, které firma cizeluje už rovné čtvrtstoletí. V čem tkví kouzlo, které přinese zakázky, lidem mzdu, a pro image dobré reference? Těžko to shrnout do jediné charakteristiky, kterou ani dnes nedokáži přesně definovat. Možná i to mne vedlo k dalším otázkám. Z odpovědí lze vyčíst důležitou zkušenost: člověk musí mít jasno a musí se umět rozhodnout. Nejen proto získala Marta Nováková a U&Sluno v 9. ročníku soutěže Ocenění českých podnikatelek 1. místo v kategorii Velká společnost:

Když jsem dostala příležitost připravit rozhovor s ženou, která působí na akademické půdě a její výzkumy míří k tomu, aby se nám, kteří s ním bojujeme, snižoval krevní tlak, hořela jsem nedočkavostí v touze dovědět se něco, co zatím neví nikdo. Třeba to bude mezi řádky nějaké zaklínadlo, nějaká finta vytržená z jogínského umění nebo babská rada na způsob třikrát si lokni ledové vody, stoupni si na jednu nohu a zakřič, tlak bude hned dole, říkala jsem si... DSc. Ivana Vaněčková, čerstvá nositelka ojedinělého titulu, který se jen tak u nás nerozdává, mne svými odpověďmi vyvedla z omylu. Žádná revoluce se nekoná, tajná rada neexistuje, a bádání na téma, které hýbe světem, prochází klikatými cestami omylů a nekonečných zkoušek, protože jinak to asi opravdu nejde. Ve Fyziologickém ústavu Akademie věd vede Ivana Vaněčková oddělení Experimentální hypertenze. Z jejích odpovědí lze vyčíst, jak pečlivě musí vážit každé slovo. Mezi fakty, termíny a pro laika těžko pochopitelnými souvislostmi totiž domněnky, emoce a odhady nemají co dělat: