Máme všechno a chceme víc. Jsme neskromní a doplácíme na to. Být platným členem lidské společnosti je nemožné, aniž bychom opustili touhu spěchat do pekel. Přeháním? Možná. Přesto – žít bez stresu neumíme. Zato dokážeme být nepozorní k sobě navzájem. Chybí laskavost vztahu, sebeúcta. V zajetí shonu ve snaze být dokonalí děláme chyby. Třeba nenasloucháme, odmítáme se zastavit. Proč? Pak přijde průšvih. Voláme o pomoc. Začínáme se zajímat o zdravý životní styl, štípeme dříví, chodíme na procházky, konzultujeme s lékaři. Dopisujeme si s přáteli, hledáme pomoc v literatuře. Zapisujeme se do kurzů jógy. Není pozdě? Odpovídá Dr. Světla Prokešová, lektorka jógy, kterou z našich stránek již znáte.

Experimentuji v kuchyni a přemýšlím, jak zužitkovat vše, co se mi dostane do ruky. Zejména z vlastní zahrady, na niž nemám tolik času, a tedy z ní sklízím hlavně byliny, divoce rostoucí cokoli, od kopřiv přes pampelišky, česnáček, dobromysl, maliny či lesní jahody. Zkouším využívat místo části mouky ořechy nebo drť z mrkve, červené řepy a jablek do moučníků, sladím ovocem. Je to začátek hry zatím podle neřízených pravidel, která je pro mne relaxem i způsobem, jak se nezbláznit z vlastní profese a povinností, které z ní plynou. Do cesty mi onehdy vstoupila firma Lifefood Czech Republic s.r.o. a ohromila mne nejen nabídkou, ale zejména odvahou Terezy Havrlandové, majitelky a zakladatelky této společnosti. Jí patřily posléze moje otázky:

Není snad na světě žena či dívka, kterou by neokouzlil šperk z diamantů, zlata, stříbra nebo drahých kamenů. Ale jsou šperky, které nestojí tisíce, a přesto dokážou rozzářit obličej i celému outfitu dát ten pověstný šarm. Chce jenom najít to „pravé ořechové“. Hledat, nechat si poradit nebo se inspirovat. A takovou inspirací byl i nedávný Večer módy, který uspořádal Mezinárodní klub Slovenka v Praze. Přítomné dámy okouzlily modelky krásnými šperky, které pro tento večer připravila Alena Zemanová, majitelka pražského butiku Details.

Ekonomka doc. Ing. Ilona Švihlíková, PhD., patří k těm, jejichž názory jsou v médiích stále víc slyšet. Nejen proto, že přichází s tvrdou kritikou současného systému, ale že nabízí i alternativní řešení. Nabádá k úvaze, jestli cesta zvolená po listopadu 1989 je ta jedině správná. Přinášíme s ní exkluzivní rozhovor jako námět k zamyšlení.

Kvalitu promítáme do svých životů, aniž si to často uvědomujeme. Jsme jako spotřebitelé nároční, hlavně na ty druhé, a požadujeme všechno nej nej. Je to správné, ale jak praví moudří, člověk by měl začít nejprve sám u sebe, třeba záludnou otázkou: Co jsem pro to a pro to udělal já? Zní to školometsky, přesto i taková otázka má význam. Přenese-li se do praxe firem a organizací, stane se pobídkou, inspirací, nápadem. A pak, v jeden listopadový večer na Pražském hradě může být odpověď na prostou otázku završena oceněním, které má přesah nejen do excelu, účetní záverky, exportu. Také do lidských srdcí, emocí, vztahů. V podobném duchu se nesl rozhovor s výkonnou ředitelkou Sdružení pro oceňování kvality, z.s., Klárou Fouskovou:

Každá společnost má ráda lidi, kteří zapadají do systému, a jak se říká, moc nevybočují z řady. Ti, kteří jsou jiní, výjimeční, obdařeni zvláštním nadáním, obvykle narážejí na nejrůznější překážky, konvence, nepochopení. Jak se s tím vyrovnat? Lektorka a terapeutka Mgr. Monika Stehlíková, MBA, se rozhodla podat jim pomocnou ruku a vytvořila průvodce pro nadané dospělé a děti, vycházející z jejích vlastních zkušeností. Kniha Život s vysokou inteligencí z nakladatelství Grada se rychle stala bestsellerem. Proč, to napoví následující rozhovor s autorkou.

Škoda Auto patří k nejúspěšnějším a nejrespektovanějším společnostem v ČR. Nejen pro výrobní a ekonomické výsledky, ale i díky velmi dobré zaměstnanecké politice. Od Ing. Šárky Goldbachové, specialistky provozu zdravotních služeb v mladoboleslavské společnosti, jsme
chtěli vědět víc.

Jak se starají ve škodovce o zdraví svých zaměstnanců?

Práce v managementu v mezinárodní společnosti se v řadě prvků liší od činnosti živnostnice, začínající podnikatelky nebo majitelky střední firmy. Jedno mají povinnosti i vztah k profesi ale společné: vysokou odpovědnost, empatii i chuť tvořit, odvahu se seberealizovat vedle dalších snů, tajných přání a cílů. A jak se dá charakterizovat pozice manažerky v nadnárodní farmaceutické společnosti Pfizer? Odpovídá Lenka Kaška, Corporate Affairs Director: