Perník k české kotlině patří. Své kořeny zapustil hluboko. A na milovníky perníků vsadila už před lety Jarmila Janurová. Do perníkového podnikání se pustila, aniž tušila, jaké to vlastně bude dobrodružství. Postupně rozšiřovala výrobní prostory, přibírala zaměstnance. Vystupovala na televizní obrazovce, několikrát ji mohli slyšet posluchači rozhlasu. Věhlas firmy JaJa Pardubice rostl, perníčky sbíraly ocenění v soutěžích. Paní Jarmila přidala k sortimentu vánoční cukroví i české buchty. Vítala četné návštěvy, exkurze i obchodníky. Když se objevil covid, byla to rána. Ekonomika se rozhoupala, zákazníci nevěděli, čí jsou. Osobní komunikace se zhroutila, mnohé akce se rušily. Musela začít propouštět. Samozřejmě s nelehkým srdcem. Vždyť firmu nejen založila, ale stále pořád s velkou vizí vedla, vychovala i mnoho zručných pomocnic. Nevzdala se. A vymýšlí nové a nové perníčky. Přesto, že čas jí napsal do letošního kalendáře věk, jemuž byste těžko uvěřili. Stále společnost řídí, stále nakupuje, účastní se výroby, maluje perníčky. Zásoba její energie je nevyčerpatelná.

Jana Pivoňková, specialistka na elektrické pohony a robotiku ze Schneider Electric, patří mezi nízké procento žen, které studují technické obory na českých vysokých školách. Při studiu magisterského oboru na VUT v Brně zároveň už skoro dva roky zvládá práci na plný úvazek ve jmenované mezinárodní společnosti, která se specializuje na řešení pro průmyslovou automatizaci a energetický management. Jaké to je mít povolání, které je v současnosti stále ještě považováno spíše za ryze mužskou záležitost? Stoupá prestiž ženy, jíž učarovala technika? Je víc zajímavá pro ostatní než třeba módní návrhářka? Stojí mnoho úsilí být dobrá v tak úzké specializaci? A má smysl se takovými otázkami vůbec zaobírat?

Nikdy nevíte, co vám osud připraví za překvapení. Je proto dobré se s některými záležitostmi obracet na odborníky, na profíky. Žijeme ve složitém světě, kdy zdravý selský rozum nebo odhad nestačí. K rozhodování a řešení jsou potřeba fakta ve správných souvislostech. Ať jde o ochranu soukromého vlastnictví, dědické řízení, práva rodičů a dětí, založení firmy, či její prodej. I sousedské spory mohou mít dosah, který nelze předem namodelovat, stejně tak jako manželské neshody, které vedou k rozčarování obou stran. O tom by mohly advokátky Petra Mlejnková a Aneta Mikešková vyprávět ze své dosavadní praxe. Na tu navázaly – právě si splnily dávný sen. Založily vlastní advokátní kancelář M&M Legal.

Iva Hovadová je zkušenou interim manažerkou. Nedávno se stala předsedkyní České asociace interim managementu a je vůbec první ženou v čele této asociace, jež letos slaví 15. výročí vzniku. Má více než třicetileté zkušenosti v oblasti managementu v průmyslových společnostech, jako je například Karosa, Iveco, CNH, a podílela se na záchraně firem Tatra Trucks, ESSA Czech, MICo a mnoha dalších malých i středních. Jak charakterizuje obor, který ji přirostl k srdci?

Dobrého jídla a zajímavých zážitků není nikdy dost. Divoký Bistro Jitky Sauvage už deset let v jižních Čechách nabízí oboje najednou, a tak má spoustu příznivců nejen v okolí, ale po celé republice. Nicméně je v provozu jen přes léto, i proto jeho majitelka loni v prosinci založila restauraci Nadivoko na Kvildě, která funguje celoročně. Co oba koncepty spojuje a odlišuje? A jak je možné vést dva gastro provozy, a zároveň se věnovat i cateringu a dalším aktivitám v gastronomii?

Jestli pátráte po tom, jak o Velikonocích nabarvit vajíčka jinak, než jste to dosud dělali, čím nejlépe vyzdobit obývací pokoj, nebo toužíte po tom něco si vlastníma rukama vytvořit, a přitom si parádně odpočinout od všemožných starostí a povinností, pak pro vás může být pěknou inspirací kniha, kterou vydalo koncem loňského roku nakladatelství Smart Press. Publikace se jmenuje Rok plný tvoření a autorkou je Tereza Rak, bývalá manažerka, žena, která odešla z businessu a užívá si nyní radosti se svými dětmi. S nimi, ale i sama jen tak pro potěšení, stále něco kutí, peče, zdobí, prostě vytváří. A velmi ji to naplňuje.

Zaujal mne na první pohled. Šálek s podšálkem v osobitém tvaru a s nádherným ouškem. Stejně tak křehkým jako vztah ženy a muže, ve tvaru stejně tak čistém jako láska až na věky. Designérský kousek, který stojí za to mít doma. A zvesela z něj popíjet, ať člověk září štěstím, nebo v nostalgii vzpomíná na vše, co mu uteklo pod rukama. Mám ráda svébytné kousky, které obohacují naše dny kouzlem nápadu, neotřelostí, jasnou svébytností. Věci, které nepotřebujeme, ale přesto je chceme mít. Protože je nám v jejich blízkosti dobře.

Dana Martinovičová působí jako ředitelka Domova na Polní ve Vyškově, kde se během krátké doby stala inspirativním lídrem. Koncem ledna převzala Národní cenu v kategorii Manažerka sociálních služeb, a to za obětavou a profesionální práci v sociálních službách za rok 2024. Ocenění udělovala již podvanácté Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR společně s Diakonií ČCE. V následujícím rozhovoru se dočtete, jak Dana Martinovičová motivuje své zaměstnance, jaké vlastnosti by podle ní měl mít správný ředitel i proč by manažer měl vychovávat další manažery.