Příroda jde člověku od nepaměti naproti. Snaží se mu podat pomocnou ruku, když je potřeba. Využívá k tomu například sílu bylin. A ten, kdo s nimi dokáže pracovat, správně je dávkovat, kombinovat a poradit ostatním, jak je užívat na ten či onen neduh, nebo jen tak pro pohodu okamžiku, má nedocenitelné know-how. V dnešní době, kdy často pracujeme takzvaně na doraz, kdy se od nás vyžaduje výkon vrcholového sportovce, kdy se většinu dne zdržujeme v místnosti místo pod širým nebem, kdy se charakter lidské činnosti výrazně změnil od toho, jež znaly minulé generace, se k bylinkám obracíme stále více. Snažíme se objevit jejich kouzlo, hledáme povzbuzení organizmu, toužíme po harmonii ducha a těla. Jde to.

Firem, které zakládají a vlastní ženy, přibývá. Co mají společného? Proč vstupují ženy do podnikání a proč je to naplňuje? Jak své společnosti řídí a jaké to nese výsledky? Liší se firmy vlastněné ženami od těch, v jejichž čele stojí muži? Lze podniky založené ženami charakterizovat jinými slovy než ty, které vybudovali muži? Co dělají ženy jinak, lépe, citlivěji než muži? A kde by měly přidat a něco okoukat od mužských protějšků? Takových otázek si lze položit nespočet. A odpovědi? Ne vždy bývají jednoznačné, ne vždy se hledají snadno. Pokusila se o ně Mgr. Markéta Tesařová, personální ředitelka společnosti JPF Czech s.r.o., která se specializuje na pomoc menším a středním firmám s řízením a restrukturalizací a která je špičkou v poskytování interim managementu v České republice, na Slovensku, a proniká i na polský trh:

Obrovská trpělivost, koncentrace, klid, rozvážnost. A zkušenosti, které plynou v čase. Fantazie a odvaha, kreativita a věčné objevování. Asi tak nějak bych charakterizovala atmosféru, kterou jsem poznala v dílně rodinné zlatnické firmy JK šperky v Praze. Viděla jsem, jak se do zlata zasazuje diamant, pozor, nic se nelepí, řemeslná zdatnost a praxe musí úkon zvládnout pouze mechanicky, pozorovala jsem, jak se leští prsten a co to vlastně znamená, i jaký systém práce vede k tomu, že se tu zlatem neplýtvá, že se všechny nejdrobnější milikousíčky znovu vytaví a zužitkují. Bylo to těsně poté, co jsem si poslechla komentář spolumajitele a ředitele Dušana Mlynarčíka k průzkumu o tom, jak šperky lidé u nás nakupují. Jemu posléze patřilo i pár otázek:

Krásná nová prodejna ROSSMANN v Praze v obchodním centru Fénix za pár dní, co je otevřená, přivábila spousty zájemců. Když jsem se zde byla podívat v sobotu, jen několik dní po jejím zpřístupnění veřejnosti, zaznamenala jsem největší zájem o dekorativní kosmetiku. Ale také o úklidové prostředky nebo položky zdravé výživy. Neskrývám, že i já jsem zde strávila inspirativní hodinku, protože nebylo kam spěchat, ba naopak... Výlet do světa designu, barev, vůní a zatím nevyzkoušených přípravků se nad očekávání vydařil. Měla jsem totiž prostor vybírat, zkoušet, užít si chvíle jen sama pro sebe. Marcele Syrovátkové, Head of Marketing, ROSSMANN, jsem posléze položila několik otázek:

Kvalitní designová móda má i v době e-shopů a online tržišť své místo v kamenných prodejnách. Jedním z nich je VIDDA Store Hany Zouvalové, který se nachází přímo v centru Prahy. Nabízí kurátorský výběr módy a doplňků, ale i bytového designu od českých i zahraničních značek. Jak v tomto prostředí funguje cenotvorba? A kdo v koncept storu nejčastěji nakupuje?

Jako byste otevřeli svět z jiné stránky. Publikaci Perníčkové řemeslo právě vydal Nakladatelský dům GRADA pro všechny, kteří mají vztah k dávným řemeslům, zvykům, pečení a nalézání radosti. Perníkářka a autorka textů i perníkových ukázek Lenka Přibylová dala čtenářům a zájemcům o perníčky do rukou poklad. Nejenže popsala, jaká byla její cesta právě k tomuto řemeslu, ale přidala nespočet velmi užitečných rad, které nás mohou vést k vytváření vlastních děl. Zveřejnila tolik potřebné vědění, know-how, bez něhož se perníkáři neobejdou. Vše jasně, stručně, srozumitelně (a to je dar) a s motivací, abychom to zkusili, abychom nastolili chvilku klidu tím, že pustíme starosti z hlavy a dáme prostor nápadům, fantazii, a jak říká, kouzlení. Množství ukázek mne přesvědčilo o tom, že všechna její tvrzení jsou pravdivá. Vytvářet krásu, i když se nakonec sní, je umění i odvaha. Chuť osvobodit duši od vřavy nutností, povinností, škrtnout slovíčko musíš. Začtěte se do této unikátní publikace a o perníčcích, autorce, a nakonec i o vás samotných se dozvíte opravdu hodně. Zasněte se nad bílým krajkovím rukodělné práce, obdivujte křehoučké linky, jež dokumentují um Lenky Přibylové:

Do našeho životního stylu pomalu, ale jistě proniká kromě rychlých technologií a umělé inteligence také touha regenerovat. A vracet se ke kořenům, hodnotám, jež prověřil čas. Mezi ně patří hra na nejrůznější hudební nástroje i poslech hudby, ale ne té reprodukované, nýbrž v provedení klasickém, tedy v podání hudebníků na místě a teď. Hudba totiž osvobozuje. Ne nadarmo už dávno hudební zážitky patřily ke kultuře lidstva, byly povznášející, plné krásných emocí. I v době, která se zásadně lišila od té naší a byla náročná především na fyzickou námahu, si lidé potřebovali nějakým způsobem odpočinout, přijít na jiné myšlenky. Proto se zpívalo při obracení sena na louce, při cestě do vedlejší vsi, při vaření, o výjimečných dnech se domácky muzicírovalo. Dnes máme pohybu nedostatek, zato naše hlava bývá přetížená. Hledáme, jak to napravit. Úloha hudby, zdá se, opět poroste. Pomáhá nám zastavit se, zklidnit, učí nás zase naslouchat. Pro světově známou značku PETROF je to nová výzva. Více naznačila prezidentka skupiny PETROF Mgr. Zuzana Ceralová Petrofová:

Knížka Léčivé dědictví je krásné čtení. Napsala ji Ilona Prath-Krejčová a vydal Nakladatelský dům GRADA. Najdete v ní spousty cenných rad, jak využívat bylinky pro dobrou kondici, pěknou pleť nebo co chutného se dá z přírody přenést na talíř. To vše je doplněno milými příběhy o bylinkách i vztazích. Pohlazení po duši, které potřebujeme po perném dni plném schůzek a jednání, uzávěrek a termínů, po dni nabitém přílivem informací i nutností řešit neřešitelné. Pěkně v podvečer nebo těsně před usnutím se schoulit v teplém polštáři a listovat, prohlížet si obrázky, začíst se, vrátit vzpomínky, a při popíjení vonného čaje z mateřídoušky oslavovat každodenní radosti. To přece k životu patří. A čas strávený nad knížkou by neměl být vzácností, ale milým rituálem a záložkou samozřejmosti. Měla jsem to štěstí, že jsem Iloně Prath-Krejčové mohla položit pár otázek: