Lucie ŠídováBýt superženou jsem si vyzkoušela. Šlo to, ale bylo to na hraně. Měla jsem být vzornou manželkou, prvotřídní milenkou, výtečnou matkou i hospodyní, snaživou uklízečkou, citlivou služkou, nepřekonatelnou kuchařkou, důstojnou reprezentantkou ve společnosti, subjektem, který dostatečně vydělává, známou podnikatelkou či investorkou. Také zahradnicí, architektem i zedníkem. Nevadilo mi to, bavilo mne to. Adrenalin vytíženosti mne posiloval a naplňoval. Za čas jsem zjistila, že praktickým věcem dávám přednost před krásnými. Že raději obuju tenisky než lodičky na vysokém podpatku. Že nechodím spát večer, ale v noci, nevstávám ráno, ale v noci, abych vše stihla. Uvědomila jsem si, že je to cesta do pekel. Věřím, že podobnou zkušenost má nejedna z nás. Jak vidí podobné případy, a zejména žen z businessu, Mgr. Lucie Šídová, psychoterapeutka a koučka?