Eva Brixi

Když mlhy uzemňují myšlenky
A láska zebe
Toulám se sama
Přesto vedle tebe
Lesem za humny
S průsvitnými krajkami nebes
Spřádám budoucnost
Z pobledlých listů
Svítí mi cesta k naději
Intuici poslouchám však raději
Zlatavé listí
Vesele šustí
Podzim rozevřel náruč
Bájných tajemství
Zrušil pravdy a hájemství
Jsem trochu nenasytná
Jsem tvoje bytná
Akcie na burze nekonečna
Zjevila se ti ve mně
Ale já už nejsem slečna
A slova vážím jemně
Hlavu si nesu v oblacích
A povznáším se nad sny
Nostalgie plují v zázracích
Podvečer své štěstí pije
Ve svařených kelímcích
Léta běží jako čas
Zakopnout v chvatu nechtějí
Vášeň ještě neopouští nás
Možná snad někdy
Později

Eva Brixi

Když podzim kreslí svoje čáry máry
Barvičkami plýtvá
Já procházím se loukami a zahradami
A po létě se mi už stýská
Kroky voní listím
Zda také houbami
To teprve zjistím
Zpěv ptáků hnědne
Jako ta země
Mlhy prší do pláštěnky
Skláním se u šípkového keře
Čajovna v mezi otvírá mi dveře
Žlutá rudne studem
Boty vlhnou v krocích
Do rytmu ozvěn
Zmámeného potoka
Žaluji sama sobě
Že nepřišla jsem k tobě
Pěkně se to poslouchá

Eva Brixi

Kapky deště
Já chci ještě
Jednou
Slíbat ze tvé tváře
A dotknout se
Jedinkrát svatozáře
Pod blikající lampou velkoměsta
Každého z nás
Modeloval pánbůh
Z jiného těsta
Jsem žena
Jsi muž
Nic jiného nelze už

Morseovka prší
Z výšky
Má svůj rituál
Studenou i vroucí píseň
Ráda pustím dál

Prstoklad ukolébavky
Prostý vášní
Jako by na piano hrál
Já večer zdravím z okna
Pláštěnky zmoklé
Barevné deštníky
Vím
Co bys připomenul
Do rytmu okamžikům
Když mi rozepínáš knoflíky
Neprozradím
Ani za nic
Odříkaného chleba
Dám si celý krajíc

Eva Brixi

Když země pláče
A kapky stékají po příkopech
Je to sláva
V horkých tropech
Jenže
Neumím létat
A plavky svlékat
Posílat po větru dál
Budoucnost pomalou
Stéblům trávy
Podat kapesník
A zůstat sama
V síni slávy

Když země pláče
Deštníky tančí
Po chodníku
A noty voní po valčíku
Počasí jak kazatel
Osudy mění zdarma
Možná se vzpouzí
Má rozehřátá karma

Příběhy rostou v nás
Vrací nit vzpomínek
Když drželi jsme se sukně maminek
Pohádky cesty klikaté
Legrační fotky nahaté
Odpověď jistá
Vztahy napjaté
Jak jen to udělat
Aby ses vrátil
A měl mě rád
Byť země pláče do zahrad

Eva Brixi

Když zrají jahody
A ženy pilně vkládají je do úst
Je to ráj na zemi
A předehra pro půst
Prosím
Ještě jedno srdce
Dejte mi
Všechny ty lásky dávné
Totiž zmizely
Přicházejí další
Mnohem více zrádné
Ale nebolí
Když všude dozrávají
V slunci jahody
Léto plné chuti
Míchá koktejl vášní
Lidé začínají být zas prostopášní
Rudá vůně prostořeká
Já a ty jsme
Jedna velká řeka
Jahodový proud
Předbíhá zpoždění nedaleká
Dotýkám se šlehačkové zmrzliny
Mámivě si krasořečím
Mám jahodové modřiny
U záhonku klečím
Mlsám život provoněný
Líbám tě
Jahodu velkou bez viny
Brzy začnou prázdniny

Eva Brixi

Šeříky kropí chodníky
A vůně bere dech
Navlékám z představ korálky
Kroky mé tlumí vedle v lese mech
Ošálit zkouším tě parfémem
Květinovým harémem
A srdcem plným ohně
Nikoli pozlátky a slovy žen
Které nejdou rovně
Splétám osudem svou zem
Protože jenom tady jsem
Prostopášně bloudím mezi keři
A ví pánbůh
Kdo mi věří
Když světu vyprávím své pohádky
O vztahu prostém
O píšťalkách
Jež stýskají si do dálky
Podél cest
Pošťáci fialoví
Milencům nepoznaným
Právě předávají obálky

Eva Brixi

Jabloňové zahrady v plném květu
Čmelák brzdí v letu
Milenci se líbají
A kráčí k létu
Ledová srdce brzy roztají
Zajíci se mají k světu
Hříšníci před kamerou pánaboha
Zpívají a prosí o to
Co ztratili a co nemají
S očima dokořán
Průsvitné nebe rozkoše otvírám
Vítám se s kosy i slavíky
Listuji osudem mámivým
Dveřím vrzavým padají kliky
Čaj popíjím potichu sama
Přichází totiž poselství
Pro naše urousaná rána
Chleba s máslem
Tady jsem doma
Kmín sype cestu českým krásnem
Laskavost vlhkého svítání
Pobízí posléze k polibkům i snídani
Voňavé stéblo trávy ve váze
Houpe mé vzpomínky
Na rady maminky
A našeptává mi
Že jsi možná ten pravý

Eva Brixi

Proč ztrácí čas naději
A velká slova sílu
Když svět si kráčí
Jen
V zvěrokruhu štírů
Když fialky máčené v čokoládě
Místo polibků
Vkládám do úst při náladě
Pod psa
Aniž tuším
Jak svůj příběh dopsat
Chtěla bych dostihnout
Dávno ztracené minuty
Čarovné nic
Stříbrnou hůlkou kouzelníka
Přivolávat víc
Okamžiků osudu
Přestože vím
Co je mezi řádky psáno
Co se stane
Až zavelí ptáci ráno
A já budu mít vyvstáváno