Eva Brixi

Do pořádku dávám
Každou řádku polibků
Již na tvou tvář teď vkládám
Pod širým nebem
Černým jak paprsek noci
Zajídám chlebem
Tvé avantýry
Jsem obyčejná ztřeštěná a bez pomoci
Hvězdy sčítají
Naše hříchy
Když odpustky roztají
A my začínáme znova
Od konce jsem jako nová
Měsíc brblá cosi o morálce
Slova jeho tichnou ale
Kdesi v dálce
Míchám si kávu hořkosti
Andělé tropí hlouposti
Vím
Jak to zítra bude
Vášeň tvoje zmizí
Já sama sobě
Zůstanu už cizí

Eva Brixi

Když zahrada má
Potichoučku otvírá
Sněženkami svoje vrátka
Moje chůze skřípe
A je vratká
Probouzím se do jara
Jak nebetyčná zkratka
Procházím se mezi poli
Rozhoduji o čemkoli
Nevím
Co bych nyní
A co potom
Chci toho teď víc
Než káže bontón
Vítěz vůní
Přistál v bodu zlomu
Prý chemie
Nahradila zemskou tíži
Láskyplně ve výšinách zraje
Co ti patří
Andělé mi k tomu právě
Zamávali z ráje

Eva Brixi

Mám chuť vonět stále stejně
A netvářit se unuděně
Zbortit tvoji náruč
Potřebuji
Já tvoje statečná
I bojovnice netečná
Jsem divoženka
Ztracená peněženka
S kreditkami
Jež partičku na lavičce magicky
A noblesně si rozdávají
Jsem žena
Co si ráda hraje
I když neříká to zkraje
Jsem výzva
Která zraje
Jsem číslo
Vysypané z ráje
Kamínek
Který se neztrácí
Já nejsem atrakcí
Jež se čas od času
Do tvého srdce navrací

Má duše ale právě strádá
Má paměť laskavé dávno
I další léta rozverná
Do šťastných dnů přivolává

Eva Brixi

Když se rok už chýlí
K svému konci
A kalendář své listy
Rychlorychle ztrácí
Jsme si všichni milí
Zpívají nám k tomu zmlklí ptáci
Já našlapuji doma po špičkách
Život mi dal totiž pěknou práci
Abych mohla pozvat
Tvoje touhy dál
Okamžik ukrojit ten krajíc
Však ještě nenastal
Za oknem mráz kreslí fresky záhad
Sbírám stále s chutí poklady mých zahrad
Nakupovat chodím schválně pěšky
Jednotlivé kroky v tichu střádat umím
Stopy ve sněhu jsou věčné
Potřebují srdce zahřát
Tam na zastávce někde
Na konečné
Vzpomínky dávají se do běhu
Doba vánoček
Hrozinek a mandlí
Rozvoněla čas
Má prostopášná duše zase randí
Kdesi v nebesích
Dobro oslovilo nás
Nerozhodně připíjím si slzičkami
Kdo jsem
Nevím ani

Eva Brixi

Ten čas je denně nový
Stále mi je v patách a nesleví
Někdy příliš smolný
A jindy zase dotěrný
Můj příběh lehce zestárnul
Ale stále voní
Laboratoř hříchů snáší z nebe své anděly
Ptám se jich prozaicky
Co vařit v neděli
V deníčku našla jsem poznámku
Že si mám koupit růžovou kabelku
Všeho je moc
Od každého kousek
Pár týdnů do Vánoc
Chvíle snění
Jak hodiny zapomnění
Krůček k lehkosti bytí to není
Utíkat chce se mi
Od denních pořádků
A od řešení
Místo toho jdu pozpátku
Na píšťalku hraju
A cosi naivně
Muchlám si v pozlátku
I když čas ještě nezačal
Pospíchám dál

Eva Brixi

Pokaždé když léto bolí
Já se brouzdám zahradami
A svým svědomím
Po dešti
Když kopr voní
Milostné prstoklady odsouvám
Od ostružin radši pusu mám
I od malin
Vášně moje pěstitelské
Neznají prý slitování
Na klávesy vyhrává už vinobraní
Přednost dávám vláčné půdě
Semínkům a poselství
Sbohem patří vrtošivé nudě
Všechno zatím ještě klíčí
Do jara si trochu křičí
Všechno roste přestože
Z traktorů a kombajnů
Už seskočili věrní hosté
Písně z polí
Vábí podzim
Zatím tomu nevěřím
Slzičky lásek stýskají si
Když se dotknou vrásek
To já vím
Já ještě ale nejsem moudrá
Jen někdy vypiju si do dna
Pohár let blýskavý
U zubaře naříkám
Ortopeda nemám ráda
Ale to ti neříkám

Eva Brixi

Staré hrušně kolem cest
Veselé rozverné stařenky
Rostou tu s námi
Pro láhev veselé pálenky
Příběhy v každé větvi lásky
Raší pupeny a rodí tmavovlásky
Vítání jara i občánků
Na každém rodném listu
Oslavy hruškovice u stánků
Naděje srolovaly šátek z čela
Je potřeba radovat se dnes i včera
Když pole začínají tesknit
Po létě
A dnům ještě není konec
Hrušně jak rozpraskané ruce
Objímají vesmírné dobrodiní
Vrásky a letorosty zpod kapuce
Sklání se moudrostí
Nás všechny vyprávěním pohostí
Věk zapisuje
Vratká léta
Ze slečny se najednou
Stane povídavá teta
Až přijde čas
Bude to v nás
Ty sloky plné pověstí
Které nic dobrého nevěstí
Ale také
Plné sladkých chutí
Jak milenci
Kteří líbají se
Svlečení i zutí

Eva Brixi

Když léto běží
Jak v diáři nebes pánbůh naplánoval
Jsem svěží
Angrešt dobrou náladu mi podaroval
Brouzdám se trávou
V podvečer
A poslouchám unavené ptáky
Tebe taky
Do lýtek mne zebe rosa
A to ještě nejsem bosa
Maliny jak víno zrají
Na ženy se v roští usmívají
Borůvky zkoumám bez brýlí
Potají hladím křídla motýlí
Jak dojemné
Jak magické
Jak úžasné až dramaticky tragické
Ta volnost pohybu
Zbytnost všech krajek v oděvu
Já stojím v údivu
Spoutaná do vášně a vůní
Odkvetlého plevelu
Na krajíčku prázdnin
Hoří barvy v slunci ohňů
Polibkem plným
Smývám hříchy dne
Podpis stéblem trávy na tvých zádech
Všední překrásný a hravý
Potvrdil mé škádlení a pravdomluvné lhaní
Mé vzkazy jsou teď průhledné
Díky vzdávám zahradám
S pěšinami osudů
Zeleň uklání se k spánku
Já ruším schválně
Nedočkavě rozepínám
Na vrcholku naše stráně