Eva Brixi

Když podzim kreslí svoje čáry máry
Barvičkami plýtvá
Já procházím se loukami a zahradami
A po létě se mi už stýská
Kroky voní listím
Zda také houbami
To teprve zjistím
Zpěv ptáků hnědne
Jako ta země
Mlhy prší do pláštěnky
Skláním se u šípkového keře
Čajovna v mezi otvírá mi dveře
Žlutá rudne studem
Boty vlhnou v krocích
Do rytmu ozvěn
Zmámeného potoka
Žaluji sama sobě
Že nepřišla jsem k tobě
Pěkně se to poslouchá