Eva Brixi

Jaro je na začátku
Bleskově modrá křídla
Rozvazuje v šátku
Kulaté nebe
A pomněnkové oči
Které se za ženskýma točí
Když v rukavici ještě zebe
A v srdcích hoří mokrá vřídla
Malý vůz
Když velký vidět není
Na úřadech lásky v podvečer
Zahajuje první čtení
Ujíždím krajinou
Po mapě zvrásněnou
Březen je vratka do ráje
Přípitek motýlí
Uzraje
Chutná jak zázrak v tu chvíli
I potom
Kytice z trav budoucích
Vážu pohledem
Louky už načechraly polštáře
A stéblem cosi
Milencům vepisují právě do tváře

Eva Brixi

Kulaté nebe
A pomněnkové oči
Které se za ženskýma točí
Malý vůz vrže svou noční
Když velký vidět není
Na procházkách začíná jarní čtení
Utíkáš za jinou
Po mapě zvrásněnou
Nažehlená mašle ve vlasech
Krášlí ale mě stále zasněnou
Jen není vidět
Moderní reflexní krajinou

Rozhoupanými stráněmi
Pod vůní trav
Vzbouzí se v únoru březen
Zamilovaný holohlav
Všemi matkami střežen
Jak vratka do ráje
Jak kapka svěcené vody na čele
Jak utajená svatba v kostele
Mé srdce stačilo se přivinout
K tvé duši plné rozmarů
Prosbičky putují k tobě bez darů
Do baťůžku
Přidala jsem papír a taky tužku
V duchu píšu pohádky
Škrtám
Ač nevidím do dálky

Z oblohy spadl vykřičník
Spřežení hvězd dalo mi za pravdu
Noc s dobrým koncem
Svatební parádu

Eva Brixi

Ve větru větve ořešáků
Píší mi na okno vzkaz
O lednu v únoru
Prý za rok
Přijde stejný čas
Kůra prošedlá
S vráskami staletí
Na omak drsná
Až tlak ti vyletí
To malé přírodní prokletí
Jak pracovité ruce
Na skládce starostí
V ráji korun propletených
Se od všeho oprostí
Když den se rozednívá z noci
Ořešák královský
Léčitel duše
Poslíček do snů kluše
Člověče pokloň se
Zvesela žij a ne suše
Urostlé kmeny u souseda na dvorku
Stojí zpříma bez velkých okolků
Dva kamarádi vedle sebe
Pamatují si ještě i tebe
Opadaným listím v srdci šelestí
Nikoho ke slovu teď nepustí
Vypráví dávné příběhy
Louskáčkem rozum svlékají do něhy

Eva Brixi

Když nebe pláče
I já mám smutek v duši
Dívám se
Jak prší
Jak kapky dobývají svět
A jak se změní vše co nevidět
Po směru zlatých cest
Totiž duha přetne mráček
A šedý stařec
Oblékne si pestrý fráček
Ponožky tečkované
Trenýrky krajkově vyšívané
Rukavičky z cností

A ejhle
Počasí nás nostalgiky
Zase hostí

Eva Brixi

Zlomek léta na špičku nože
Přidám do nápoje tvého lože
Vesmírný prostor smísím s mákem
A pojistím švestkovými povidly
Prostřu ti ubrousek
V našem obydlí
Pohádku domova s vůní a kouzly koření
Přivoň a promni ji
Tu chvíli prchavou
Když roky krouží nad hlavou
A ty se nemůžeš dopočítat

Teď na bílé krajce snídáš
A nebe plyne z obláčků
Máš plný stůl a moji náruč k tomu
Z tvarohových koláčků
Slunce ti míchá první kávu
A rosa doplňuje v očích vláhu
Prost strojeností
Sladíš úsměvem si den
Však řekni
Co je víc než zrnko soli
Z potu vzešlé na zlatavém poli
V posvátném tom čase kohokoli
Když mysl šátrá ve vzpomínkách
A buchty voní po maminkách

Eva Brixi

Už zmizel večerní šepot kopru ze zahrad
A půda voní jinak
Někdo by řekl že bez nálad
Je to však přesně naopak
Klid duše vzkvétá
Do mlh a do záhad
Chtěla bych
Aby mě měl stále někdo rád
Ještě přece není konec léta
Byť v dáli voní bramborová nať

Můj život rozdávačný
Chodí kolem výpovědi slečny
Chci hledat dobro v stéblech trav
A mávat padajícím listům rozpustilých barev
Na pozdrav a hned

Eva Brixi

Když tvá ruka hladí
Voňavé svahy
V prostoru proměnném
Dozrály trnky
Na mé hrudi
Dotkneš se jich
Potom studí
Když tvá touha
Dává pokyn
Nočním krajkám v okně
Titulky starých filmů oněmí
A dobrodružství běží po tmě

Sytý úžasem
Zapomínáš na slogany vášnivé
Když nejsi vedle mne
Co víc si přát
Sny žen jsou jen trošku tajemné

Morálka ano i ne
Hrne se mi do spánků
Rána pak hojím z červánků
Včerejšího dne

Neříkej nic
A zůstaň blízko
Uhas mou žízeň
Pak teprv
Sáhnu si na želízko

Eva Brixi

Své verše prostírám
Na tvém stole
Přála bych si
Abychom seděli vstoje
U šálku čaje
Někde za pecí
A z vůně vařící
Spřádali sny
Bez shonu a bez věcí
U štrůdlu s rozinkami
S mámivou skořicí
Aby každý z nás
Ochutnal konečně
Společný čas