Eva Brixi

Někdy bych chtěla slyšet letní ticho
Snad hudbu včel a ptáků
Rokenrol rosomáků
Mít slunce ve vlasech
A žádná auta po silnici
Vábit milostné dálky z pohádek
Na okno klepou
Zmlklá strašidla a němí loupežníci

Nohy čechrám v jeteli
A v dálce voní lípy
Sedím si na zahradě v neděli
A od souseda zvučí
Slastné trylky pípy

Jen tak jemný vánek
Šustí po mé tváři
Rok otočil se v kalendáři
Kapři a štiky ohlíží se z vody za rybáři

Nedělní horko
Vysušilo slova
Vím
Že nemohu jinak
Než začít lásku znova

Eva Brixi

Zelené kolo u hospody
Opřela jsem o dva schody
Vešla jsem
A nevím kam
Napiju se Neopiju
Vzpomínám

Na všechny krajky
Které jsem pro tebe nachystala
V nichž jsem ale
S jiným mužem spala
Šel život kdovíkam
Naschvál ti to neříkám
Pro tebe si utíkám

Našlápnu kolo zelené
A budu s tebou konečně
Sdílet každé poledne

Eva Brixi

Namáčím slova do medu
Sladká být někdy dovedu
Kvetou mi lípy nad hlavou
Tu já mám z lásky děravou
Která žena není
Prostořeká
Sny iluzí plynou
Jak čistá řeka

Namáčím slova do medu
Cukrárnu jednou povedu
Pusinky Laskonky Větrníky
Večer polibků osladím ti fíky

Namáčím slova do medu
Věrnější už být nesvedu

Eva Brixi

Slyším tvůj tvar
Cítím tvůj hlas
Bereš mne do dlaní
Jednou ještě znova A zas
Šeptáš polibky na polštář
Vím Co se děje
I když zrovna nejsi u mne
Rozpaky nemám Ani ty ne
Už se známe
Byť pohledem občas každý z nás někam uhne
Kolik let už uhýbáme
Vztah je kompromis
Neplatí jediný úřední spis

Zlom na mezi kopretinu
Otrhám ji sama
Ve svém klínu

(pro Hanu Krbcovou)

Josef Duben

Kdo uvidí v trávě kolébat se špačka
nechť své milé ruku rychle mačká:
Jsme svědky jarního zákona zase,
za chvíli políbit pod třešní má se!

Josef Duben

Lze zastavit plynutí času? Či prodloužit žití?
Když čas vlastně není, a existuje jen bytí?
Je možné jediné řešení, pohled do zrcadla…
Podívej se, když jdeš domů, když už „padla“…

Eva Brixi

Nálada březnová
Země voní
Člověk se raduje
Mobily ve frmách zvoní
DPH tancuje v peněžence
Myslet na to se nikomu moc nechce
Zlatý déšť prší pro včely
Milencům ruší neděli
Nebudou suší
Kolik nocí už probděli
V cizí posteli
Jo kdyby to věděli
Vlastně jen tuší
Co všechno podraží
Zavřeli kavárnu v nebeském podlaží
Jo to jsme nechtěli
Na rande zbyde prázdné nádraží
Kdoví však
Zda už nám neujel vlak

PS: Snad ne

Eva Brixi

Kočičí tlapka
Razítko ve sněhu
Pod lampou hádka
V šibalském úsměvu
Líbej mne a kašli dnes na něhu
Dej mi
Polibek větrný
Dravý i šetrný
Sama víc nesvedu
Na špičku jazyka
Rampouchem napíšu
Svou tajnou koledu
I to
co se neříká
Jsem někdy divoká