Markéta Bartíková

Ženu jako ty
jsem nikdy nepotkal
Jenže mi mizíš
v ranní mlze
Marně tě hledám
vedle sebe
Na polštáři vzkaz
Jsem vdaná sbohem

Přesto se vydávám za tebou
jak za stínem z perel

Eva Brixi

Bubnuj a těžce dýchej
Vím, že do rytmu říkáš Nepospíchej
Ale já utíkám Ženu se bůhvíkam
Za láskou ztracenou
Za polibky, jež nedáváš pod cenou
Pozdrav z mraků stáhni k mým ústům
Bude divoký jak vlčí máky u cesty
Jak zmuchlané vlečky paní nevěsty

Mokré nebe
Já chci tebe
Na zádech mi jančí déšť
Proč už s kytkou bílých růží nepřijdeš
Rozvážně se na mne díváš Přesto nevidíš
V záklonu chytáš moje citoslovce
Napsat na čelo nejdou
Usínám a počítám ovečky tvoje ovce
Zavírám Otvírám napoprvé bosé oči
Tvůj pohled se v nich točí

Dlaně vzájemné
Pijí moje krupobití
A ty sténáš
Vzepjatý
Čas ti šlape na paty

Eva Brixi

Zima je divoká
jak bílé mámení
Pravda je mělce hluboká
A řeka občas pozpátku odtéká
V čase neviditelném
po sněhu přešel dým
Podkova pro štěstí do srdce se zasekla
Co z toho
Jen zima je divoká
jak pošťák bez fraku
psaníčka průsvitná do prádla obléká

Tomáš Kozák

Stíny hor
jsou chladné ve špici.
Mají svou bílou čepici.

Stíny domů
se spolu snoubí v ulicích.
Nesní o zlatých přilbicích.

Stíny lidí,
o ty se zas opíráš.
Každodenní mariáš.

Eva Brixi

Jeden otisk své dlaně
zanechám na tvých zádech pro štěstí
A pohled plachý
pošlu večer jak malé blues
Pod polštář schovám obálku
Bude to tichý pozdrav na dálku
Ještě dnes
dopíšu správnou adresu
V noci ti ji odnesu
do roztoužené schránky
A jeden otisk dlaně
místo poštovní známky
připojím

Eva Brixi

Obilí sklizené
Chleba na jazyku
Smočen troškou vzlyků
Je to snad síla zvyků
Nasládlých jak ústa žen
A slaných z míst
Kudy se vzdaluješ
A kde se vzdáváš neviděn
Když mladí muži tajně chodí oknem ven
Od svých nemanželských žen
Svět je nepatřičně pokořen
Obilí sklizené
Je po žních
A pekaři se usmívají
Bude zas chutnat
Jazýčky vah se rozkmitají
Pecen nakyne a touhou bude rozpraskaný
Ženy vstanou a teplou košili vysvléknou
Obilí sklizené
Snídaně doma i u souseda prostřené

Eva Brixi

Když cítíš srpen na kůži
Léto ti nic nedluží
Vrchovatá místa těla
Mají více nežli dostat měla
Mobil hladí laská křičí
Povzbudí a zaútočí
Slyšíš kohos právě chtěla
Když cítíš srpen na kůži
Chladný vánek z pole
Rozumí tvým posloupnostem
Krotí rozum City brousí
Varovný prst zvedá dole
K žízni cosi přistrojuje
To co vzlíná nezardousí
Zapomenout láskám nedá
Šustí večer pod okny i pod sukněmi
Pánové jsou jako němí
Vzývá ke hrám
Bouří Nutí Provokuje
Za člověka rozhoduje
Chladný vánek z pole
Když cítíš srpen na kůži

Eva Brixi

Jsem z tebe celá nesvá
V půvabu noci počítám písmenka
Tolik sms jako včera
Jsem za celý život nesepsala
Šiframi úhozů polibky tajné
Putují pomalu
K mobilu do tvých kapes
Sny o bezmoci pláču
Slovíčka něhy Příběhy bujné
Mé ruce prosí po půlnoci
Klávesnici o poslední tvoji zprávu
Ukolébavky neposíláš
Přesto je slyším Zpívám s tebou
Posílám ti zprávy z nebe
Sedím možná vedle tebe
Vstoupils do mne
Zůstaneme vedle sebe
Když budeš chtít