Eva Brixi

Venku slyším kapky deště
Neříkej mi
Co mám ještě
Udělat
I když chápu
Při domácích pracech
Máš mě rád
V televizi pějí ptáci
Taktika je pro legraci
Večer teplé menu
Na to asi zapomenu
Píšu básně v kavárničce
SMS je navigace
Pro tebe
Mrazák sporák mikrovlnka
Myčka pračka vysavač
Žehlička i skartovač
Maratónek mezi dětmi
Nevíš kde je lékárnička
Příště mi to mámo řekni

Píšu básně v kavárničce
Užívám si svého času
Objevuji vlastní krásu
Slov vázaných

Eva Brixi

Posílám ti celý svůj vesmír
Abys byl dlouho živ a zdráv
Aby ani déšť nesmyl stopy
Které jsi otiskl do mých veršů
Na aru v umělém spánku jsi na mne mrkl, to já poznám
Vyhraj nad špitálem, bojuj a nedej se
Já se modlit nikdy nenaučím
Ačkoli přicházím po začátku

Posílám ti celý svůj vesmír
Veselé hvězdy
A věčnou radost
Můj diář je najednou aréna
Která chce být prázdná
Aby naplnila tebe
Nikdy jsem ti to neřekla
Byls kousek mého nebe
Vzdorovala jsem všemu
Trochu jsi to nechápal
Byly to výzvy k dobývání
A pousmání škvírou v plotě
No, už je zavřeno
Zrezlé rolety počítají čas
Dávala jsem ti toho možná málo
A musela jsem toho stihnout příliš
Třeba se někde v dálce
S mojí slzou spojíš
Nevím jak se lidé potkávají
Když už je pozdě
Manželství je podivuhodná instituce
Definice tam neplatí
A ví jen pánbůh
Kdo koho dřív zatratí

Posílám ti dnes v půli května 2009 celý svůj vesmír
Děti tě hladí po vlasech
A já věřím
Že ti přibude kyslíku
A to zbabělé aro zůstane v chechtavém pytlíku

Posílám ti celý svůj vesmír
Protkaný vtípky nanečisto
Je to moje první milostná báseň pro tebe
I když tvá duše už letí do nebe

16. 5. – 26. 5. 2009
pro Jaroslava Šimka, manžela,
který zemřel 21. 5. 2009

Eva Brixi

Odkvetlé jaro
Na píšťalku píská
To je však málo
Koho si tím získá
V březovém háji
Jsou koně v stáji
Bělouš jak princ
Vykročil do světa
Koho je víc
Lásek či rozumu
Netuším a jsem popleta
Jiná už nebudu
Květen jde do léta
Z vrásek mi odlétá
Nic
Podzim si v předsíni zametá
Stopy zrzavé
Do vody zrcadlo už ani nespadne
Otevřené ráno
Na prsty hvízdá jak chladné ano
Melodii starší dámy
Něco se nevrátí
Přesto je s námi
Odkvetlé jaro

Eva Brixi

Co mne bolí
To tebe přebije
Kamarád se pro mne i dnes
Z lásky opije
Kdy já jsem naposled
Chodila do školy
Ostuda v plátěnkách
Duši mou rozhodí
Picasso nejsem
Ani bohyně vlast
V studentských hospůdkách zůstal jen
Truchlivý chlast
Dívat se na tebe
Jak pod kapličkou stát
A doufat
Panenky Marie sny Slaměná slast
Po životě prahnu
Čím je ho v letech méně
Něco mám ještě pro strýčka příhodu
Ve vlastním věně
A pro strach uděláno
Koupím si totiž v e-shopu zas nové ráno

Eva Brixi

Slunce mi dalo
Kousek země mezi prsty
Přivoním k mrakům
Fouknu do listů v kalendáři
Zeptám se Jak se ti daří
Projdu se parkem
Nesednu k baru
Zasadím kytku
Požehnám trávě
Zavolám jaru
Protože
Slunce mi dalo
Zas nové ráno
A něco k tomu…

Eva Brixi

Nebe je po hvězdách jasné
jak pozdrav z tvých úst
Sněženky jsou ještě tabu
Přesto je slyším růst
u souseda v sadu
V obláčcích bílých sukní
maličké lásky se shlukly
pro jarní usměvavá rána

Nebe je jasné
Věštírna, která nevyhasne
Živote noční
Máš kouzla
Tak počni

Eva Brixi

Ptali se mě známí
Kdy pošleš báseň
Veselé novoroční přání
Moji milí všechno stihnu
Jen co zvládnu svoji firmu
Na interbanking vypláznu jazyk
Zas nikdo nezaplatil
Možná se klient na čas jen ztratil
Změním v mobilu konečně schránku
Zaplatím dph
Vymažu starou webovou stránku
Taky si musím zapamatovat deset nových pinů
Zaskočit na slevy obchodních domů
Zařídit vyřídit sehnat odpovědět
Nic nového se nedovědět
Jo to je život Máme se všichni dobře
Lobbujem pro sebe ve virtuálním dvoře
Na lidi chybí čas I když je nadhled náš
Není s kým zajít na guláš
Bude to lepší
Věřím tomu Po práci rychle letím domů
Otvírám diář Dokonce sedám k tomu
Hrnce jsou líné Lednička smutná …
Neztrácím zatím úsměv Hlavně že všem pořád chutná
Čarovnou hůlkou zanotuji
A místo teplé večeře
Nové telefonní číslo kadeřníka Ondry zapisuji…

Eva Brixi

Kup mi celý květinový stánek
Já pak budu psávat
do tvých osudových stránek
Kup mi jednu bílou růži
Báseň za to
Věnuji ti jako muži
Kup mi vůně Kup mi barvy
Kup mi kousek stověžaté Prahy
Kup mi kousek Paříže
Má duše bude tvoje bez tíže

Mlhavá vzpomínka na procházky
internetem
podél mojí staré lásky žádným světem
Jsou tam Ulice beze jména
Doména je prý nejlepší adresa budoucnosti
Na ní potkají se ženy s muži
kteří nosí srdce v notebooku
A tajně přidávají do kroku
Když se blíží k záhonům tam v dálce
Já jim při tom držím palce

Google a Seznam
Magické kódy osudů V těch já se vyznám
Databáze emocí
Dopisy a pozdravy fotkám
Miláček se noří ze tmy
Já ho zítra na jeho webu potkám

Kup mi stánek s pugéty
A vzdej už všechny zálety