Eva Brixi

V zahradě si kreslí zima
ostrá jak pánské obočí
A já sedím sama doma
Počítači rostou křídla
Mé odpoledne
si kolem prstu otáčí
Jsem internet s předpovědí počasí
Slunce mi svítí z kapsy
a mlha češe vlasy
Slovo sem a slovo jinam
Už ani nevím
kam miláčky své tajnosnubně skrývám
Na větve v mrazivé křeči
když se přes okenní brýle dívám
Kopečky zmrzliny
seschlé hortenzie pokryly
Se zahradníkem sochařem
teď čekám
až sněženky zazvoní
a jaro práskne do koní