Podnikání žen je svéráznou kategorií lidské činnosti. Ženy mají totiž k businessu jiný vztah než muži. Myslí více srdcem, k cíli je vedou často emoce. Podle nejrůznějších odborníků právě emoce do businessu patří, stejně jako intuice.

Ocitnout se ve Španělském sále Pražského hradu mezi oceněnými firmami, organizacemi i jednotlivci a užívat si okamžik slávy, to se jistě zapisuje do věčné paměti těch, kteří měli to štěstí a zvítězili v některé z kategorií Národní ceny kvality ČR a Národní ceny za společenskou odpovědnost. Jenže to je teprve začátek. Pak člověk přemýšlí, porovnává, přichází nápady, energie, výzvy. Bylo by škoda jim nedat prostor. I to je smysl jmenované soutěže – nejen ocenit, ale inspirovat, ponoukat ke zdokonalení, dalšímu startu. Jak o kvalitě jako významné kategorii podnikání smýšlí PhDr. Marie Jírů, majitelka společnosti Centrum andragogiky, s.r.o.?

Myslíte si, že je ekonomie nudná věda a že vše potřebné už bylo napsáno? Mladá autorka, ekonomka Ing. Hana Lipovská, vás přesvědčí, že ani jedno, ani druhé neplatí. V následujícím rozhovoru nemluví jen o své knize Moderní ekonomie, kterou vydalo nakladatelství Grada, ale i o okolnostech, které ji k publikování vedly.

Nacházet odkaz minulosti a příjemnou formou ho předávat dnešku sice nezní příliš vynalézavě. Ale ten, kdo v tomto poselství našel sám sebe, je ostatním lidem velmi užitečný. V této uspěchané době se více než kdy dříve také snažíme k dějinám obracet, hledat v nich inspiraci, moudrost předků, pravdy, které posvětil čas. Ale i vzpomínky, paměti, potěšení z tehdejší architektury, otisku řemeslné zručnosti v mnoha výrobcích a nádheře, která díky tomu vznikala. Podobnou úlohu, tedy objevování v širokém slova smyslu, má Ing. Iveta Krupičková, ředitelka zámku v Děčíně, příspěvkové organizaci statutárního města Děčín:

Přiznávám: vůbec jsem netušila, že je tato generální ředitelka matkou tří dětí, a už vůbec ne, že jí čas dovolí jít třikrát týdně ráno běhat... Teprve poté, co jsem si přečetla její odpovědi na otázky, které jsem zaslala e-mailem, určitě pro efektivitu naší vzájemné práce, jsem začala o sobě po delší době přemýšlet v dalších dimenzích. Její slova byla jednoznačná a navzdory mé tvrdohlavosti inspirující. Když to dokáže šéf společnosti ABB Czech Republic, mohu jít životní pohodě vstříc i já, která má již děti odrostlé a času, jak by se možná mohlo zdát, nazbyt. Tanja Vainio si i při své vysoké manažerské vytíženosti dokáže dobře organizovat své já - v rodině i ve špičkové manažerské pozici. Když ona, tak já - a večer jsem vyrazila na první krátkou procházku...

Ženy, které se rozhodly zasvětit život z velké části kariéře, které vstoupily do businessu, nastolily ve svém denním režimu jiné pořádky než ty, které se našly v běžnějším, rodinném typu seberealizace. Podnikatelky a manažerky více než jiné trápí nedostatek času i odpočinku, a jejich zdraví často odpovídá stresu, jemuž jsou vystaveny. Proto tím více hledají zdroje nápravy či prevence, ať už jde o informace, či praktické pomocníky. Jedním z nich mohou být programy zdravotních pojišťoven. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna přišla na začátku letošního roku s novou mobilní aplikací, která dostala název ZDRAVÍ V MOBILU. Na to, co tato aplikace umí a komu je určena, ale i na další podrobnosti z nabídky této pojišťovny, jsme se zeptali tiskové mluvčí ČPZP Elenky Mazurové.

Máme všechno a chceme víc. Jsme neskromní a doplácíme na to. Být platným členem lidské společnosti je nemožné, aniž bychom opustili touhu spěchat do pekel. Přeháním? Možná. Přesto – žít bez stresu neumíme. Zato dokážeme být nepozorní k sobě navzájem. Chybí laskavost vztahu, sebeúcta. V zajetí shonu ve snaze být dokonalí děláme chyby. Třeba nenasloucháme, odmítáme se zastavit. Proč? Pak přijde průšvih. Voláme o pomoc. Začínáme se zajímat o zdravý životní styl, štípeme dříví, chodíme na procházky, konzultujeme s lékaři. Dopisujeme si s přáteli, hledáme pomoc v literatuře. Zapisujeme se do kurzů jógy. Není pozdě? Odpovídá Dr. Světla Prokešová, lektorka jógy, kterou z našich stránek již znáte.

Experimentuji v kuchyni a přemýšlím, jak zužitkovat vše, co se mi dostane do ruky. Zejména z vlastní zahrady, na niž nemám tolik času, a tedy z ní sklízím hlavně byliny, divoce rostoucí cokoli, od kopřiv přes pampelišky, česnáček, dobromysl, maliny či lesní jahody. Zkouším využívat místo části mouky ořechy nebo drť z mrkve, červené řepy a jablek do moučníků, sladím ovocem. Je to začátek hry zatím podle neřízených pravidel, která je pro mne relaxem i způsobem, jak se nezbláznit z vlastní profese a povinností, které z ní plynou. Do cesty mi onehdy vstoupila firma Lifefood Czech Republic s.r.o. a ohromila mne nejen nabídkou, ale zejména odvahou Terezy Havrlandové, majitelky a zakladatelky této společnosti. Jí patřily posléze moje otázky: