Rychlý, až raketový rozvoj technologií se dostává do hledáčku nejen psychologického výzkumu, ale i do klinické praxe. Domácí technologie, jako jsou smart telefony, tablety, non-stop emailová dostupnost či chytré domácnosti, postupně pronikají do našich životů. Jejich využívání přináší zcela nové výzvy, které ještě před pár lety, natož před desetiletími, neexistovaly. Provázání našich životů s technologiemi pak nutně, krom nesporných výhod, a že jich není málo, přináší i odvrácenou stranu, která se projevuje stresem technologiemi, nebo-li technostresem. 

Samotný termín technostres poprvé použil v roce 1984 psychoterapeut Craig Brode v době prvního boomu osobních počítačů, která se tehdy týkala pouze malého zlomku lidí – na rozdíl od dnešní doby. Technostresem můžeme nazývat i těžké přizpůsobení se a udržení kroku se stále rychlejším růstem technologií. Technostres se nejvíce projevuje v práci, kdy se díky vlivu mnoha digitálních podnětů nemůžeme tolik soustředit.
„Stres mohou přinášet už samotné nároky na zvládnutí ovládání digitálních zařízení – nové aplikace a jejich efektivní využívání mohou přinést obavy z toho, zda ještě zvládneme všechny novinky vstřebat. Pokud jste generace, která si pamatuje ještě telefony s ciferníkem a vytáčením telefonního čísla, určitě vidíte v chytrém telefonu náročnější výzvu, než generace, která se už s chytrým telefonem ‚narodila‘ v ruce,“ říká psycholog Mgr. Ondřej Pečený.
Příznaky techostresu mohou být fyzické (bolesti pohybového aparátu či očí) a psychické (špatná soustředěnost, nespavost, noční můry nebo psychosomatické potíže) – toto všechno může vést k úplnému odmítání digitálních technologií či strachu z pracovního selhání. Technostres se tak nejvíce projevuje během práce, kdy je většina z nás „konfrontována“ s digitálními technologiemi.

Riziko home office

Mnoho lidí vyměnilo pevnou pracovní dobu za „volnost“ v podobě tzv. home office či odkudkoliv pracují od svého počítače. Toto jistě přináší mnoho benefitů, ale na druhou stranu díky pracovní volnosti pak lidé pracují po večerech, na dovolené a kontrolují své e-maily více méně po celý den. A s tím přichází i stres z toho, že musíme na všechny zprávy odpovídat okamžitě. „Pokud tedy pracujete mimo „kancelář“, tak je dobré si na práci zvolit pevnou dobu. A mimo tuto dobu již pokud možno nečteme emaily a nebereme pracovní hovory. Možná někdy odpovíte na nějaký e-mail až ráno, ale díky tomu budete více v psychickém klidu. Dobré je se také se svým zaměstnavatelem či klienty domluvit na komunikaci ve vámi zvolený čas,“ radí Mgr. Ondřej Pečený.

Špatná pracovní produktivita

Ale ani v klasické kanceláři nejsme od stresu z technologií uchránění. Věčné notifikace z mobilních telefonů nás ruší při práci a zároveň snižují pracovní soustředění. Průzkum společnosti Microsoft na více než 20 tisících evropských zaměstnancích ukazuje, že stres z digitálního multitaskingu postihuje většinu z nás. Pouze 11,4 % dotázaných uvedlo, že se cítí více produktivní a pracovně uspokojeni, pokud při práci používají sociální sítě či jiné digitální aplikace. Většina dotázaných přiznala, že konstantní dostávání emailů, SMS či jiných notifikací jim brání v tom, se více soustředit a být produktivní a zároveň se tak dostávají do většího stresu. Toto komentuje i Mgr. Ondřej Pečený z kliniky Kappa:

„V pracovní oblasti chytré technologie zamlžují hranici mezi pracovním časem a časem osobním. Díky internetu a e-mailům, které můžeme číst sedm dní v týdnu, dvacet čtyři hodin denně, se nám může práce dostat do osobního života velice rychle, a ono není snadné nereagovat na e-mail nadřízeného, který jste obdrželi v půl jedné ráno. Je ale důležité si určit pracovní hranice a ty nepřekračovat.“

Denně spotřebujeme až 75 GB informací

Kromě stresu z neustálého používání technologií si můžeme stres přivolat i z informační přehlcenosti. Podle studií denně spotřebujeme informace v hodnotě 75 GB – nejedná se jen o data z internetu, ale i informace z televize, rozhlasu, časopisů, tabletů. Dělá to pro nás přes 200 tisíc slov za den (psané i audio). Náš mozek je tak každý den „bombardován“ neuvěřitelným množstvím informací, které by mohli „zavařit“ lecjaký počítač, natož pak náš mozek.

Co s tím můžeme dělat, aby nás stres spojený s využíváním technologií nepřeválcoval? Zde je několik rad psychologa Mgr. Ondřeje Pečeného k větší digitální „kultuře“, která může v boji s technostresem pomoci.

Neposílejte e-maily mimo pracovní dobu (i když pracujete sami na sebe. Ideální je dodržovat pravidlo od devíti do pěti)
Mějte koníček, který vůbec nezahrnuje digitální technologie
Omezte multitasking
Sportujte více (zkuste to i bez mobilu či hudby)
Využívejte aplikace tak, abyste mohli sami určovat momenty, kdy se jim chcete a potřebujete věnovat – čtěte poštu vždy jednou za čas (například jednou za hodinu), abyste měli možnost se věnovat i nějaké soustředěné/koncepční práci, případně si nastavte služby tak, aby se vám e-maily aktualizovaly jednou za hodinu

Zkuste se zaměřit na větší osobní komunikaci před online

Rozhodně si na dovolenou neberte pracovní počítač a telefon
Minimálně hodinu před spaním se zkuste věnovat offline činnosti.

(tz)

Přestože celosvětové statistiky ukazují, že se práce přesčas týká stovek milionů lidí a dle dat Mezinárodní organizace práce pracuje více než 48 hodin týdně 22 % lidí, čeští zaměstnanci ve třetím čtvrtletí loňského roku odpracovali nejméně přesčasů za posledních pět let. Sestupný trend podílu práce navíc je lidskému zdraví prospěšný. Práce přesčas totiž dle výzkumů zvyšuje riziko mozkové mrtvice, zhoršuje mentální zdraví a přispívá k nezdravému životnímu stylu i menší spokojenosti lidí v práci, a tudíž i menší pracovní produktivitě.

Vysoké teploty či vyhlídka letní dovolené. To jsou jedny z nejčastějších důvodů, které vedou v letních měsících ke snížení produktivity práce a horšímu soustředění pracovníků. Podle průzkumu z roku 2017 snížení produktivity pozoruje celá třetina manažerů. Udržet si výkonnost i motivaci zaměstnanců firmám pomůže například teambuilding konaný ještě před obdobím dovolených, větší flexibilita zaměstnanců či správné složení pracovního týmu. Opomínat by se neměl ani dostatečný komfort vzhledem k vysokým teplotám.

Problémy se zuby patří k častým nepříjemnostem mnoha lidí. Obzvlášť bolesti zubů způsobené kazem nebo záněty mohou být velmi intenzivní. S jakými problémy se zubaři ve svých ordinacích potýkají nejvíce? MDDr. Ondřej Šrámek navíc poradí, jak jim předcházet.

Pokud vás na cestách po světě zastihnou zdravotní potíže a z nějakého důvodu nemůžete navštívit místního lékaře, ať už kvůli jazykové bariéře nebo jeho nedostupnosti, můžete se obrátit pro odbornou radu na české lékaře přes největší medicínskou online poradnu uLékaře.cz. Ušetřit tak můžete nejen čas, ale také starosti i finanční výdaje.

Společnost dm drogerie markt otevírá ve čtvrtek 11. 7. v pražské Libni v centru Galerie Harfa regenerovanou prodejnu. Nákupní centrum je dopravně snadno dostupné jak městskou hromadnou dopravou, tak osobními automobily a disponuje parkovišti, které mohou zákazníci prodejny během svého nákupu využít.

Druhý román talentované mladé autorky Kristýny Freiové „Nesmrtelný hrabě“ (vydala Fortuna Libri, 2019) vypráví o mýty opředeném hraběti de Saint-Germain. Proslavil se obdivuhodnou dlouhověkostí, nesmrtelností. Přesto je jeho samotná existence terčem spekulací. Jaký byl jeho skutečný příběh? Kde přišel ke svým mimořádným schopnostem? Na tyto otázky se autorka snaží odpovědět. Dobrodružný příběh se odehrává ve Francii a Švédsku na pozadí Třicetileté války. Stejně jako ve své první knize Galilejec (vydala Fortuna Libri, 2017) přináší autorka prostřednictvím hlavního hrdiny možné odpovědi na zásadní otázky lidského bytí a osudu, které si možná klade každý z nás. Její osobitý rukopis a vypravěčský talent tak opět dává vzniknout literárnímu dílu, ke kterému se mnoho čtenářů bude jistě rádo vracet, jakkoliv jej přečtou jedním dechem.

(tz)

Přestože je poslední roky největší zájem o velkoprostorové vozy typu kombi, SUV nebo MPV, zájem o malé vozy neklesá. Jen letos tvoří čtvrtinu celkových prodejů největšího českého prodejce ojetých automobilů AAA AUTO. Tyto vozy si nejčastěji pořizují mladí začínající řidiči a senioři, a to i díky nízké ceně. Průměrně za tyto vozy zaplatí 138 tisíc korun a rádi si připlatí za výbavu, a to i na úkor vyššího stáří vozu. Vyplynulo to ze statistik prodejce AAA AUTO za první pololetí letošního roku.