Jestli bylo o něčem proneseno více než milion vět, pak to bylo právě ženské sebevědomí. Má otázka však zní, zda jej definujeme správně. Chápeme vůbec pojem sebevědomí? Jak ho žijeme, vnímáme, prožíváme? Je sebevědomí maska, která okolí informuje o tom, že jsme dokonalé a vše zvládáme? Nemyslím si to.Sebevědomí je předně pro mne maximální upřímnost k sobě samým, v tom, kdo jsme, kým se stáváme, co opravdu chceme. Víc než s tím, co se nám povedlo nebo nepovedlo, jej spojuji se schopností reflexe, s ochotou učit se, s odvahou i přes nezdar hledat nové cesty k tomu, jak si splnit své sny, ať už v businessu nebo osobním životě. Sebevědomí podle mého soudu znamená také po neúspěchu se s klidem a bez výčitek nadechnout, zastavit se a podívat se do svého nitra jako do zrcadla. Bez velkých kaskád emocí. Bez zlosti, bez opovržení, bez výčitek, bez lítosti. Samozřejmě, trocha smutku, nějaká ta slzička, to vše je v pořádku. Ale zacyklit se? Bičovat se za to, že něco nedopadlo? Že jsme to nenaplánovali dostatečně dobře? Je na místě svou chybu přiznat a stále se cítit jako člověk. Je na pořadu dne se za to, že se nepodařená akce dotkla dalších lidí, omluvit. Ale tím nejdůležitějším pro sebevědomí je poučit se a s novou zkušeností roztočit znovu kolo štěstěny.

Přestože současná situace není příjemná a podnikatelům dělá nejednu hlubokou vrásku na čele, zastáváme názor, že pomoc, solidarita a mobilita jdou ruku v ruce jako parťáci, kteří mohou výrazně pomoci. Ale potřeba je také povzbuzení a radost. Obojí se může vynořit nečekaně, z těch nejmenších detailů a vzpomínek. Možná objevíme díky okolnostem zcela nový pohled na zdánlivě obyčejné věci, jakými jsou svoboda cestovat, řídit svůj osud, realizovat se, pečovat o druhé a také o podnikání, které nás do jisté míry vyjadřuje.

Není tomu dávno, co jsem objevila novou niche kolekci parfémů mého oblíbeného šperkařského domu. Ano, šperkařství a parfumérství jde vskutku dohromady. Ztělesněním tohoto přirozeného souladu je francouzská značka Boucheron. Jejich klenoty jsou inspirované z velké části počínáním a dokonalostí přírody. Ani v jejich voňavé La Collection tomu není jinak. Každý z parfémů je poctou jednomu zajímavému koutu světa, který je spojen s určitou dominantní surovinou, kolem které se vinou nitky aromatických odlesků a tvoří jedinečný příběh. Kompozice jsou vytříbené, vyvážené a ne přehnaně silné. Přestože La Collection je poctou orientálním, ambrovým a dřevitým a bílými květy korunovanými aroma, a oslavují tak časy, kdy Art Nouveau sklízelo potlesk po celém světě, jsou nečekaně moderní. Skutečně si nedokáži představit, že by si znalec stejně jako někdo, kdo se se chce nechat vůní jen tak unášet, nevybral. K deseti parfémům zanedlouho přibude jedenáctý a La Collection tak otevře novou kapitolu.

Kateřina Šimková

Nedá mi to. Současná situace vyvolaná šířením koronaviru po světě není zrovna příjemná. Trápí business i běžné lidi, kteří si rádi rozšiřují obzory. Burza už několik desítek dní po sobě končí obchodování v červených číslech. Koronavirus nám nepřináší jen strach z neznámého, strach z ekonomické újmy. Ukazuje ještě na jednu zcela zásadní věc. Jsme velmi pohodlní a neradi měníme plány, a tak zapomínáme na to, že ze všeho nejdůležitější je vůči nám, našim rodinám, blízkým i vzdálenějším právě prevence. Ano, jedná se vlastně o „banální“ věc. Ale to, co je na této nemoci nejzákeřnější, spočívá v tom, co o ní nevíme a v tom, jak rychle a tiše se dokáže šířit. Ještě než si nemocný všimne, že mu lidově řečeno teče z nosu. A tak nevinné zakašlání, kýchnutí, přátelské gesto vyjádřené podáním ruky může napáchat více škod, než si myslíme. Buďme prosím tedy rozumní a kromě základních hygienických návyků vezměme rozum do hrsti. Než dramatické šíření koronaviru opadne, omezme své cesty do těch nejvíce zasažených oblastí světa včetně těch evropských. A zamysleme se nad zranitelností naší globalizované ekonomiky. Nebylo by přeci jen rozumnější najít další nový způsob, jak myslet globálně, ale podnikat lokálně?

Kateřina Šimková

V poslední době dobývají řezané květiny a pokojové rostliny opět prostředí našich kanceláří. V těch rozkošně chladných funkcionalistických budovách je to jeden z mála prvků, nepočítáme-li příchozí a odchozí, který sem vnáší život, spojení se zemí a s přírodní podstatou lidského bytí. Kytice plná pestrobarevně zbarvených kvítků umí rozzářit den. U nás při pohledu na něco tak křehkého, mocného a subtilního odpočíváme. Pohledem na okvětní plátky a mozaiku odstínů hledáme inspiraci. Zdá se, že to umí řezané květiny velmi dobře. Zvláště u žen, které se pohybují v kreativní oblasti. Při pohledu na vázu obtěžkanou pugetem se objevují nové metafory a nečekaná kreativní spojení. Je lépe hledět 10 minut na kvítí, než hodinu trávit na nic neříkající poradě. Třeba by porady byly plodnější, kdyby je doprovázela tato interiérová dekorace. A lidé, kteří se jich účastní, by mohly být spokojenější a odcházet z hladkými liniemi a sklem obdařené zasedací místnosti s pocitem lehkosti a chuti do práce.

Kateřina Šimková

Asi to všichni známe. Přestože moderní technologie poskytují neuvěřitelné možnosti synchronizace obsahu poznámkových aplikací, kalendářů a patron plánování ví čeho ještě, přesto se vracíte ke staré osvědčené metodě. Papír a tužka. Ručně psáno, prý je to dáno, a to i když ztratíte ze zřetele své chytré digitální společníky. Může to být pravda. Stejně tak do tohoto režimu může vstoupit i nenadálá rána chaosu nebo proaktivního člena týmu, který už se na ten váš pracovní prostor dívat nemůže. To pak bývají pěkně horké situace. Důležité poznámky v koši. To, co tvořilo jeho náplň, je bez milosti vysídleno do kontejneru k ostatnímu smetí. A to je pro změnu bleskově vyvezeno. Přesně tyto situace, kdy jsem si rvala vlasy hrůzou a pocitem subjektivního neštěstí, mne přivedly j obyčejnému a prozřetelnému řešení. Pořídit si jeden jediný zápisník. Na výběr jich je dneska tolik, že oči nad designem a zpracováním doslova přecházejí. Je to individuální záležitost. Já mám vždy ten samý. Liší se maximálně počtem stran. Má velikost formátu A5. Je linkovaný. Disponuje papírem krémové barvy. Jeho desky jsou pevné a lze je uzavřít pomocí gumičky či magnetu. Gumičce však dávám přednost. Je lehčí. A praktičtější. Už jen kvůli své muší váze a minimálním nárokům na prostor. Zápisník je moje nejoblíbenější záloha. Moje spása a životní jistota. Život bez možnosti zapsat si něco, jakmile mne políbí múza nebo informace z tiskovky, je pro mne nepředstavitelný. Jeden zápisník pro všechno.

Kateřina Šimková

Od vozů kompaktních rozměrů si většina z nás nic neslibuje. Přesně podle metafory čím větší, tím lepší. Také jsem si to myslela. Dokud jsem nepoznala malého lva z Francie, šelmu, která i těm velkým umí zamotat hlavu. Vyznačuje se totiž několika rysy, které naši obvyklou preferenci velkých věcí staví na hlavu. Na pohled první je to design. Ikonické MINI mi tentokrát odpustí, ale mou osobní anketu o nejhezčího mrňouse roku vyhrává nový PEUGEOT 208. Je to totiž fascinující ze všech stran. Za druhé: je obdařeno opravdu vynikajícími motory. V případě mnou testovaného modelu s označením GT Line benzinovým s objemem 1,2 litru. Ten přeměnil malé auto v šelmu, nikoli v plížidlo, jak bývá u mnoha malých vozů špatným zvykem. Díky tomu se s „Pežotkem“ skvěle manévruje a umí dát na zadek i velmi troufalým řidičům drahých vozů. Ještě než stlačíte pedál plynu k podlaze, už se dere vpřed. Navíc se vejde kamkoli, což opravdu převrací naši posedlost velkými věcmi na hlavu. V Praze je radost s ním parkovat. S 208 se tam zkrátka vejdete, využijete každou mezeru, nad níž byste s lamentováním spráskli ruce a objeli blok s vozem střední třídy ještě jednou a pak znovu v marné naději, že se něco třeba uvolní. Než to dokončíte, já už jsem dávno půl hodiny v práci. Jsem produktivní a mohu si ušetřit zbytečné emoční napětí. A co uvnitř v interiéru? Je hezky. A chválím velikost kufru. Ten totiž rozhodně není jen na kabelku, ale dokonce i na pořádný nákup z farmářských trhů. S přehledem zvládne dva velké pytle brambor, tašku košťálové zeleniny, 10 kg pomerančů, 3 kg ryb a 5 kilo dietního krůtího masa. Vejde se tam i nákup z Ikea. Společně s tím vším, co už jsem vyjmenovala. Jen se budete muset spokojit s dvoučlennou posádkou. V 90 % případů totiž ve dvou jezdíme, a tak megalomanské nákupy stejně jako stěhování připadá s 208 v úvahu. Tento model PEUGEOT je auto pro velké výzvy. A jeho rozměry ho rozhodně nediskvalifikují. Mně se po něm stýská. Opravdu, upřímně.

Kateřina Šimková

Všechny ty berličky v podobě motivačních citátů a publikací, videí a příspěvků na facebooku nebo instagramu zdaleka nemusí odrážet realitu zrovna toho jedinečného života, který právě teď žijete, ať už je dokonalý více či méně. Startovací pole nemají všichni stejné. Náboženství novoročních předsevzetí je krásné. Jenže dosáhnout toho, co si hýčkáme v mysli jen jako přání, je trochu vzdálené. Často to vídám u mladší generace, která má ve zvyku si velmi často a v hojné míře přát a poté už méně obdrží. Přichází rozčarování a frustrace, že věci nejdou, tak jak jsme si usmysleli. Přirozeně. Novoroční předsevzetí mají obvykle podobu přání, nějaké ideální reality. To je moment, kdy se představa stává nepřítelem. V životě totiž není nic jako ideální podmínky. A na to, aby s nimi člověk pracoval, dle mého názoru nepotřebuje speciální příležitost. Jde o to ovládnout flow magie každodennosti. Být trpělivý, být bdělý, chopit se iniciativy v pravý čas. A někdy být ochotný také udělat jeden, dva kroky zpět, nebo třeba ukročit stranou. Dokonce dělat mrtvého brouka může mít občas význam. Ale ne rozhodně to, že budete čekat, až se přání splní. Dokonce i v těch motivačních knihách se píše něco ve smyslu, že vesmír má rád rychlost, vytrvalost, píli a otevřené oči. A hlavně hlavu vzhůru – když to nejde jednou cestou, ta správná teprve čeká na objevení. Už chápete? Mistrovství nespočívá v jediném momentu, momentech, kdy si na své předsevzetí vzpomenete. K tomu momentu naplnění vede cesta dlážděná vlastním úsilím. A navíc to, čeho dosáhnete, si musíte udržet, pečovávat o to. Tradice novoročních předsevzetí potom přestává dávat smysl. To vy rozhodujete o tom, co si splníte. Každý den.

Kateřina Šimková