Asi to všichni známe. Přestože moderní technologie poskytují neuvěřitelné možnosti synchronizace obsahu poznámkových aplikací, kalendářů a patron plánování ví čeho ještě, přesto se vracíte ke staré osvědčené metodě. Papír a tužka. Ručně psáno, prý je to dáno, a to i když ztratíte ze zřetele své chytré digitální společníky. Může to být pravda. Stejně tak do tohoto režimu může vstoupit i nenadálá rána chaosu nebo proaktivního člena týmu, který už se na ten váš pracovní prostor dívat nemůže. To pak bývají pěkně horké situace. Důležité poznámky v koši. To, co tvořilo jeho náplň, je bez milosti vysídleno do kontejneru k ostatnímu smetí. A to je pro změnu bleskově vyvezeno. Přesně tyto situace, kdy jsem si rvala vlasy hrůzou a pocitem subjektivního neštěstí, mne přivedly j obyčejnému a prozřetelnému řešení. Pořídit si jeden jediný zápisník. Na výběr jich je dneska tolik, že oči nad designem a zpracováním doslova přecházejí. Je to individuální záležitost. Já mám vždy ten samý. Liší se maximálně počtem stran. Má velikost formátu A5. Je linkovaný. Disponuje papírem krémové barvy. Jeho desky jsou pevné a lze je uzavřít pomocí gumičky či magnetu. Gumičce však dávám přednost. Je lehčí. A praktičtější. Už jen kvůli své muší váze a minimálním nárokům na prostor. Zápisník je moje nejoblíbenější záloha. Moje spása a životní jistota. Život bez možnosti zapsat si něco, jakmile mne políbí múza nebo informace z tiskovky, je pro mne nepředstavitelný. Jeden zápisník pro všechno.

Kateřina Šimková