Kateřina Kupková

Spousta lidí si myslí, že se buničina používá jen v papírenském, případně zdravotnickém průmyslu. Ale to už dávno není pravda. Například ta, která putuje z firmy Lenzing Biocel Paskov k dalším výrobcům, slouží třeba k produkci textilních viskózových vláken. Jak poznamenala Ing. Kateřina Kupková, generální ředitelka a předsedkyně představenstva této společnosti, stačí, když si budeme všímat visaček na oblečení v obchodech. Kateřina Kupková se loni stala absolutní vítězkou proslulé soutěže MANAŽER ROKU. Když přebírala ocenění, bylo znát, že ji ta pocta skutečně zaskočila. Ale i příjemně překvapila, zejména proto, že ji vnímala jako špičkové ohodnocení celého svého týmu i práce, kterou odvádí. Lenzing Biocel Paskov vyrábí buničinu úsporně, s velkým ohledem na péči o životní prostředí, nakládání se surovinami, na snižování uhlíkové stopy. To samo o sobě je víc než vypovídající. Bez náročného řízení a nadšení dělat něco nejen dobře, ale nejlépe, by to jistě nešlo. Nahlédněme v rozhovoru s touto výjimečnou ženou pod pokličku úspěchu. Nejen s ohledem na to, že právě skončilo nominační období jmenované soutěže, které na září chystá další vítěze:

Změnil se nějak váš profesní život od chvíle, kdy jste se stala Manažerem roku?

Myslím, že ano. Soutěž MANAŽER ROKU je velmi prestižní. Pro mě je získání ocenění Manažer roku 2020 nesmírnou ctí, jak jsem už mnohokrát zmínila. Uspěla jsem v tvrdé konkurenci zkušených, což mě velmi těší. Mile mě překvapila velmi pozitivní reakce známých a kolegů, když se dozvěděli, že jsem v soutěži získala první místo.

Ovlivnila soutěž váš pohled na některé skutečnosti, na dění ve společnosti, kterou řídíte?

Určitě. Uvědomila jsem si, čeho jsme s kolegy za dobu působení naší firmy na trhu dosáhli. Jsem moc ráda, že ve srovnání s podobnými firmami na světové úrovni se nemáme vůbec za co stydět. Používáme vyspělé technologie, máme vysoce kvalifikované zaměstnance a odborníky ve své profesi.

Komunikujete s některými dalšími oceněnými?

Ano, samozřejmě. Důležité je, že se snažíme najít si čas a scházet se s kolegy z ČMA, abychom se podělili o své zkušenosti, vyměnili si názory na aktuální situaci nebo prodiskutovali společná témata. To je vždy velmi cenné a přínosné.

Jak jste se dostala k výrobě buničiny?

To je velmi prosté, s výrobou buničiny jsem takřka vyrostla. Pocházím totiž z menšího města Vratimov, kde se vyráběla buničina sto let až do roku 1983. Poté se starý závod na buničinu přesunul z Vratimova do moderní, nově vybudované celulózky v Paskově, kde působíme dodnes. Po vysoké škole jsem nastoupila do auditorské společnosti EY, tam jsem působila pět let. V roce 2001 hledali právě v tehdejším Biocelu manažera controllingu. Přihlásila jsem se do výběrového řízení a uspěla jsem. Tím začala moje kariéra v oblasti výroby buničiny.

A budoucnost vašeho oboru? Je možné uvažovat o úplně jiném uplatnění materiálu než například v papírenském průmyslu?

Ano, jistě. Již dlouhou dobu v papírenském průmyslu vůbec nepůsobíme. Buničinu pro papírenské účely jsme zcela opustili téměř před deseti lety. Od roku 2010 jsme součástí rakouské nadnárodní skupiny Lenzing, lídra ve výrobě tzv. viskózového vlákna. Naše buničina se dnes používá výhradně pro tyto účely.

Kde všude se tedy buničina z Paskova používá? Možná ani netušíme...

Ano, mnoho lidí nemá představu, co je možné z buničiny vyrobit. Naše buničina se používá ke zpracování na viskózové vlákno především v textilním průmyslu. Nemalou část tvoří ale také průmysl netkaných textilií, zde najde viskózové vlákno využití ve zdravotnictví, hygienických nebo kosmetických výrobcích.
Textilní viskózová vlákna mají širokou škálu použití, vyskytují se v běžných kusech oblečení až po luxusní róby. Oblečení vyrobené z vláken skupiny Lenzing najdete téměř všude. Stačí, když si budete všímat visaček v obchodech. Vlajkovou lodí Lenzingu jsou značky TENCEL a VEOCEL. Základní surovinou pro výrobu je právě buničina vyráběná v Paskově.

Nehrozí, že suroviny k produkci buničiny bude stále méně?

To je velmi aktuální téma. Pro výrobu buničiny se běžně používá nízkokvalitní dříví nebo zbytky dřeva, které se již na pilách nedají dále zhodnotit. V našem případě je to smrkové dříví, tzv. smrková vláknina. Bohužel, mnoho okolností vede k tomu, že v současnosti je na trhu takového dříví čím dál tím méně. Jedním z důvodů je podpora spalování biomasy nebo také snaha Evropské unie zasahovat do pravidel hospodaření v lesích v jednotlivých členských státech. Bohužel, požadavky a cíle ne vždy spolu zcela korespondují. Nemalou roli hraje také negativní dopad kůrovcové kalamity z minulých let. V tomto roce se díky příznivějšímu klimatu kůrovec nešíří s takovou rychlostí jako v letech minulých, což našim lesům prospívá.

Kvalita, udržitelnost, ochrana životního prostředí, to patří do každodenního slovníčku pojmů, s nimiž pracujete. Prolínají se vaším stylem řízení?

Je to pro mě velmi důležité téma. Také naše společnost svým přístupem prokazuje, že nejde jen o prázdná slova. Naše vlákna doplňuje slogan Fibers for Life – Vlákno pro život. Osobně věřím, že je nutné vrátit planetě to, co jsme z ní dlouhodobě čerpali, a nesmí nám být jedno, v jakém stavu ji zanecháme našim dětem.
Náš podnik je plně energeticky samostatný. Výrobou tepla i elektrické energie pokryjeme potřebu celého našeho závodu a ještě zhruba 20 % elektřiny dodáváme do sítě. Téměř veškerá vyrobená energie pochází z obnovitelných zdrojů. V roce 2014 jsme zcela ukončili spalování uhlí. V oblasti snižování energetické náročnosti dosahujeme opravdu vynikajících výsledků. Uhlíková stopa při výrobě naší buničiny je velmi nízká. Chemikálie, které potřebujeme k získání vláken, regenerujeme ve speciálních výrobních zařízeních a používáme je opakovaně.
Vlákna z Lenzingu jsou bezesporu jednou z mála alternativ k vláknům vyráběným z neobnovitelných zdrojů. Vznikají v jedinečném výrobním procesu s uzavřenou smyčkou, během kterého se mění buničina na vlákna a zároveň šetrně využívá všechny suroviny potřebné na výrobu. Ve srovnání s jinými vlákny jsou tedy šetrnější k životnímu prostředí
a mají také skvělé užitné vlastnosti.

Jak vnímáte nové podnikatelské příležitosti týkající se cirkulární ekonomiky? Bude to již brzy snadno uchopitelné téma pro většinu firem u nás? Nebo půjde spíše o záležitost náročnou na investice, jež v blízké době každý majitel důkladně zváží, než se případně rozhodne věnovat síly cirkulárním projektům?

Investiční náročnost závisí na oboru podnikání. Cirkulární ekonomiku vnímám tak, že se musíme zamyslet, zda umíme dále využít odpady, které vznikají při výrobě. S novými technologiemi se, samozřejmě, i v této oblasti otevírají nové možnosti. Také v Lenzingu se tímto tématem intenzivně zabýváme a hledáme cesty, jak dále zpracovat již použitý textil.

Ostatně, kdybyste nečekaně získala značné finanční prostředky do firemního rozpočtu, nač byste je použila?

To není až tak těžká otázka. Věřím, že se vždy vyplatí investovat do lidského kapitálu a technologického rozvoje firmy. I přes vysokou míru automatizace jsou to právě naši zaměstnanci, kteří utvářejí firmu a její kulturu, přicházejí s vylepšeními a nápady, bez nich bychom nemohli být úspěšní.

O čem dnes jako špičková manažerka především přemýšlíte?

Většinu času mi v současnosti, bohužel, zabírá běžné řízení firmy. Nestabilní tržní prostředí, energetická krize, hrozby války na Ukrajině i stále nekončící covid, to všechno mě velmi zaměstnává. I přes všechny nejistoty však myslím na další směřování naší firmy pro příštích deset či patnáct let.

A kde nacházíte optimizmus tolik potřebný pro vaši práci a pro vedení týmu?

To je různé. Nejvíce mě nabíjí, když můžu trávit čas se svou rodinou. Máme rádi sport, hory v zimě i v létě, hezkou hudbu nebo kulturu. V Lenzing Biocel jsme skvělý tým a často čerpám optimizmus také od svých kolegů.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi