Zvětšení prsou patří k jedněm z nejvíce populárních zákroků v estetické medicíně, kterou ročně postoupí tisíce českých žen. Zároveň je ale kolem této operace také mnoho mýtů či častých otázek mnoha žen. S plastickým chirurgem MUDr. Jakubem Miletínem z Perfect Clinic se podíváme na ty nejčastější.

Musí se prsní implantáty měnit každých deset let?

Zatím nelze vyrobit prsní implantáty, které by vydržely věčně. I když se pracuje s nejkvalitnějšími materiály na trhu, musíme počítat v prostředí lidského těla s určitou degradací implantátů. Každá žena je jiná, a proto implantáty vydrží jinak dlouho. Nutnost výměny se neodvíjí od stáří implantátu, ale od jeho stavu. Pokud je implantát v pořádku, což se dá jednoduše zjistit ultrazvukovým vyšetřením, pacientka je spokojená s tvarem prsů a nepociťuje žádné obtíže, implantáty mohou zůstat v prsech i mnohem déle, než deset let. Podle studií je průměrná doba trvanlivosti silikonových implantátů 16 let, ale vzhledem k pokroku v technologii výroby implantátů, můžeme dnes očekávat i delší životnost.

Silikonová prsa nejsou vhodná pro sportovkyně či příliš hubené ženy

K častým mýtům patří, že implantáty nejsou vhodné pro sportovkyně. Ty přitom podstupují augmentaci prsou stejně jako jiné ženy. „Stačí se podívat na celou řadu vrcholných závodnic v kulturistice a fitness, které se většinou vylepšením svého poprsí nijak netají. Velmi štíhlé ženy s úzkým hrudníkem, které touží po plném dekoltu, mohou narazit na problém s nedostatečným profilem “malých” implantátů. Právě pro ty jsou určeny implantáty Mentor Xtra. Jde o kulaté implantáty tvarované tak, aby i při menší základně implantátu poskytly dostatečnou projekci a objem především v oblasti dekoltu,“ říká MUDr. Jakub Miletín z Perfect Clinic.

Při implantátech nelze kojit

Asi nejčastější dotaz většiny žen, které uvažují o operaci je, zda mohou po zákroku kojit. „Budoucí kojení není překážkou. Prsní implantáty ukládáme pod prsní žlázu nebo pod velký prsní sval. Ani samotná přítomnost implantátu žláze nijak nevadí a pacientka kojí zcela normálně, aniž by se musela obávat o kontaminaci mléka silikonem. Obtíže mohou způsobit drobné záněty, které si při kojení u některých pacientek objeví, ať už mají implantáty nebo ne. Pak je na místě časná kontrola a prevence rozšíření zánětu na implantát. Naštěstí se jedná o ojedinělé případy,“ dodává MUDr. Jakub Miletín z Perfect Clinic.

Rekonvalescence je velmi dlouhá a bolestivá

Mnoho žen se obává velké bolesti po zákroku. Ta bývá přítomna pouze bezprostředně po operaci a dá se poměrně účinně tlumit. Za několik dní po operaci již prsa při běžné zátěži nebolí, ale i tak je nutné dodržovat režimová opatření. Běžné činnosti jsou možné asi za týden až deset dní po operaci, větší zátěž a sport za šest až osm týdnů. Dále je nutné nosit pooperační kompresní prádlo přes den i na spaní a spát na zádech. Za tři měsíce od operace už je výsledek operace ustálený, a kromě péče o jizvy nejsou nutná žádná další opatření. Snad jen nakoupit si spoustu nového prádla.

Po operaci prsou se špatně vyšetřuje na mamografu

Přítomnost prsních implantátů nijak neovlivňuje provedení ani hodnocení mamografického vyšetření. Občas se setkáváme se s obavami, že stlačení prsu deskami mamografu může implantát poškodit. Silikonové implantáty jsou ale velmi odolné a vydrží mnohonásobně vyšší tlak, než vyvinou desky mamografu. Pokud dojde na hodnocení obrazu, implantát je za mléčnou žlázou nebo za velkým prsním svalem a strukturu žlázy nezakrývá. Není nutné se obávat, že by augmentace prsů znamenala obtíže s budoucím vyšetřením.

Prsy jsou na omak studené a lze hned poznat, že prsy nejsou pravé

Prsní implantáty se od těla ohřejí a teplo dobře drží, tedy nejsou pohmatově studené ani nestudí pacientku při pobytu v chladu. Zda lze zrakem či pohmatem poznat, že je pacientka po zvětšení prsů, závisí na velikosti a tvaru implantátů a jejich umístění. „Naším úkolem při konzultaci je zjistit, zda si pacientka přeje spíše přirozený výsledek nebo větší velikost a plnější dekolt a podle toho zvolit anatomický nebo kulatý implantát, jeho velikost a umístění pod žlázu nebo pod sval,“ dodává MUDr. Jakub Miletín.

(tz)