Nedostatek zejména kvalifikovaných pracovníků je jednou z nejvýznamnějších bariér růstu české ekonomiky i řady evropských zemí. Částečně je situace dána nedostatečně využitým potenciálem žen, jejichž zaměstnanost je v Evropské unii 64 %, zatímco mužů 75 %. Jsou hůře placeny, ačkoliv například z vysokých škol vychází 60 % mladých žen s lepšími studijními výsledky než mladí muži. Rozdíl v odměňování žen a mužů činí v rámci Evropské unie 16,1 procenta. V ČR je tento rozdíl 22,1 procenta a je třetí nejvyšší z celé EU. Ženy také nejsou dostatečně zastoupeny ve vedení firem. Ve statutárních orgánech největších podniků u nás je jich pouze 10,4 % a v dozorčích radách největších českých akciových společností jich působí jen 14,4 %.

O tom, jaké jsou možnosti zlepšení, jednali dnes účastníci kulatého stolu Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) s názvem„Diverzita ve firmách: Potenciál žen jako faktor růstu". Vedle desítek zástupců firem se ho zúčastnila Věra Jourová, komisařka Evropské komise pro spravedlnost, ochranu a práva spotřebitelů, rovnost žen a mužů. Její účast připadla na den, kdy si Evropa připomíná tzv. Den platové rovnosti - od 3. listopadu ženy symbolicky přestávají v daném roce vydělávat.

„Evropa přichází ročně o 320 miliard euro, protože nejsou vytvořeny podmínky pro ženy, aby sladily svůj pracovní a soukromý život. Ženy pro business představují obrovský potenciál, vnášejí do něj nové talenty, pohledy a životní zkušenosti a často pozitivně ovlivňují firemní kulturu," uvedla eurokomisařka Věra Jourová, která při setkání prezentovala iniciativy Evropské komise na podporu zaměstnanosti žen.

SP ČR zastupoval 1. viceprezident Jan Rafaj, členka představenstva Milena Jabůrková a generální ředitelka Dagmar Kuchtová. Mezi řečníky byla ředitelka Národního vzdělávacího fondu Miroslava Kopicová a zástupci České spořitelny či společnosti Linet.

Evropská komise již přijala novou genderovou strategii na léta 2016-2019 a nastavila několik priorit, mezi něž patří vyšší zapojení žen na trhu práce a v rozhodovacích procesech a snížení rozdílu mezi platy žen a mužů. SP ČR ovšem nepodporuje její tlak na závazné regulace v oblasti diverzity a na rigidní nástroje. Upřednostňuje princip dobrovolnosti, výměnu informací o dobré praxi a zvyšování povědomí v podnicích, kde dosud politiky diverzity nejsou zavedeny. „Byznys moc nefandí regulacím a zásahům do podnikových politik. Logicky každou novou iniciativu musí vztáhnout ke svému podnikatelskému modelu a výslednému profitu. Byznys musí sám poznat, že politika diverzity přináší do firmem kreativitu a inovativní přístupy, a příspívá tak k jejich růstu a konkurenceschopnosti, " uvedl 1. viceprezident SP ČR Jan Rafaj.

Příkladem dobré praxe zaměřené na diverzitu, ať již genderovou či věkovou, je Česká spořitelna. Ta společně s celou skupinou Erste chce mít do roku 2019 v top managementu až 35 % žen. Jak k tomu uvádí platforma Byznys pro společnost, s níž má SP ČR uzavřenou dohodou o spolupráci, právě pojišťovnictví, ale i oblast vodohospodářství či rekreační průmysl má ve vedení společností nejvyšší podíl žen. Naproti tomu, nejméně jich je ve statutárních orgánech v oborech těžba či stavebnictví.

(tz)