Muzeum hlavního města Prahy 18. 5. 2013 oslaví Mezinárodní den muzeí a zároveň 130. výročí od zpřístupnění prvních expozic veřejnosti. V rámci této akce bude vstup do hlavní budovy muzea, Podskalské celnice na Výtoni a Zámeckého areálu Ctěnice zdarma. V průběhu dne budou pro návštěvníky v hlavní budově muzea na Florenci připraveny doprovodné programy. Příchozí se budou moci zúčastnit komentované prohlídky hlavní budovy muzea a výstavy fotografií Zdenko Feyfara. Před budovou muzea představí své dovednosti žongléři a chůdaři a pro děti se bude hrát divadlo. Dále bude připravena výtvarná dílna DDM Karlínské Spektrum a pracovní listy k Mánesově kalendářní desce, jejíž originál se nachází v muzeu. Vyplněním kvízu budou mít návštěvníci oslav šanci vyhrát nějakou ze zajímavých cen Muzea hlavního města Prahy.

12. května letošního roku tomu je právě 130. let, kdy byla otevřena expozice Městského muzea pražského. Jednalo se o nevelkou prezentaci v bývalém kavárenském pavilonu v Praze na Poříčí. Byla výsledkem jeden a půlročního snažení několika věhlasných mužů, zajímajících se o pražské historické a umělecké památky, členů kuratoria Pražského městského muzea a Břetislava Jelínka - posléze prvního muzejního kustoda. Na počátku října roku 1881 městská rada schválila Pravidla komitétu městského muzea. V polovině roku 1882 komitét získal od magistrátu k využití kavárenský pavilon, do něhož se muzeum mohlo nastěhovat na počátku listopadu téhož roku. Začalo se s úpravami, vybavením a konečně instalací muzejních předmětů a 12. května bylo muzeum slavnostně otevřeno veřejnosti. Tento prostor, vyplněný různorodým historickým a uměleckým materiálem, nebyl nijak velký.

Přípravy na otevření expozice vrcholily v prvních měsících roku 1883 a na konci ledna 1883 vznesl dr. Toman na schůzi kuratoria návrh, aby se kustodem muzea stal Břetislav Jelínek. Poslední úpravy se ovšem odehrávaly ještě v první dekádě května. První expozice muzea se nacházela pouze ve čtyřech místnostech pavilonu. Dále zde byla místnost pro kustoda a sluhu a od června roku 1883 sloužily některé prostory v přízemí pavilonu jako depozitář nevystavených předmětů. O tom, které předměty budou vystaveny a které uloženy v místnostech k tomu určených, rozhodovalo kuratorium.
Do muzea se vstupovalo po několika schodech mříží ze 17. století. Za mříží se návštěvníkovi otevíraly prostory centrální velké místnosti - skulpturní oddělení. Odtud se vstupovalo do dvou postranních místností, v levé menší místnosti bylo umístěno oddělení archeologické, dnes bychom řekli starožitnické. V pravé postranní místnosti byla prezentována sbírka oddělení historického. V patře pavilonu v centrální místnosti, obrazárně, byl vystaven nejcennější majetek pražské obce a největší chlouba městského muzea, obrazy K. Škréty, J. Brandla, V. Reinera, N. Grunda a K. Hirschellyho. Nejcennějšími exponáty tohoto zárodku obrazárny byly drobnější práce J. Mánesa.

V Národních listech z června roku 1883 se můžeme dočíst popis expozice, která se od poloviny května jistě příliš nezměnila, a to i přes prakticky průběžné doplňování expozice novými přírůstky - dary, koupěmi atd. Městské museum, které návštěvě obecenstva přístupným učiněno jest, sestává ze čtyř skupin, z nichž každá zvláštní síně zabírá, a sice: Z oddělení historického, archeologického, skulpturního a z obrazárny. Každé z těchto oddělení, v němž se moderní směr všech nejnovějších a znovu uspořádaných museí jeví, čímž tudíž časovým požadavkům úplně vyhověno, poskytuje systematickým svým uspořádáním jak laikům, tak odborníkům příležitosti jednak k poučení a jinak k študiu zábavné látky, neboť všechno jest na vědeckém základě uspořádáno.

Museum města Prahy má býti institucí na ochranu domácích památek a zároveň sbírkou, v kteréž jako v křišťálovém zrcadle mohli bychom zříti minulost svou.

Jak tato událost, tak i celá historie Muzea hlavního města Prahy naplňují téma letošního Mezinárodního dne muzeí, které každoročně vyhlašuje ICOM (Mezinárodní rada muzeí při UNESCO), tj. Muzea (paměť a tvořivost) = proměny společnosti.

(tz)