Společnost smitio realizovala během dubna rozsáhlý průzkum, jehož cílem bylo zmapovat podobu informačních technologií v Česku.

Z výsledků dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 453 respondentů, například vyplývá, že do světa jedniček a nul míří stále více žen, vysokoškolské vzdělání není podmínkou úspěchu nebo že prací v IT se živí převážně mileniálové.

Z celkového počtu 453 respondentů bylo 52 % mužů a 46 % žen, zbylá 2 % dotázaných pohlaví neuvedla. „Téměř polovina účastníků průzkumu byly ženy, což svědčí o měnící se tváři IT profesí v Česku. Z průzkumu vyplynulo, že pro ženy hraje klíčovou roli podpůrná komunita, přístup k reálným projektům a mentoring – nejen technický, ale i kariérní. Když mají někoho, kdo je provede prvními kroky, ztrácejí strach a získávají sebevědomí. Z odpovědí dále vyplynulo, že právě ženy tvoří významnou část těch, kteří do IT přicházejí z jiných profesí, nejčastěji z oblastí jako administrativa, školství, personalistika nebo marketing,“ popsala Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.

Jedním z předsudků, který kolem informačních technologií panuje, je ten, že svět jedniček a nul patří mladé generaci. Lidem nad 30 let s nástupem nových technologií „ujel vlak“ a informační technologie tak pro ně nejsou. Z průzkumu ale vyplývá opak. „Více než třetina respondentů vstoupila do IT po třicítce. Nejčastější zastoupení měla v dotazníkovém šetření věková skupina 25–34 let, ta tvořila celých 46 %. Následovaná byla věkovou skupinou 35–44 let, která tvořila 41 %. Lidé nad 45 let tvořili přibližně 10 % respondentů, zatímco mladí lidé do 24 let pouze 3 %. To ukazuje, že vstup do IT není výhradní doménou mladých absolventů – naopak, mnoho lidí přechází do IT ve zralejším věku a právě zde hledá novou kariérní příležitost,“ uvedla Denisa Janatová.

Vysokoškolské vzdělání není v informačních technologiích nutnost, cení se praxe a nabyté zkušenosti. „V našem průzkumu uvedlo 42 % respondentů jako nejvyšší dosažené vzdělání střední školu, to s 39 % následovalo vysokoškolské magisterské studium a se 14 % bakalářské. Menší část má doktorské vzdělání nebo studovala vyšší odbornou školu. Zaměření vzdělání respondentů bylo velmi pestré – od IT a technických oborů po humanitní studia, ekonomii nebo zdravotnictví,“ vyjmenovala Denisa Janatová.

Mezi klíčové faktory pro získání první IT pozice patřily v průzkumu praktické zkušenosti – projekty, stáže, samostatné programování, měkké dovednosti – komunikace, týmová spolupráce a samostudium nebo kurzy. „Většina respondentů se označuje za juniory i několik let po nástupu do oboru. Na trhu totiž často narážejí na začarovaný kruh: firmy chtějí zkušenosti, ale není šance je získat. Průměrná doba hledání první IT práce se pohybuje kolem tří až šesti měsíců, u některých i déle. Firmy, které umí s juniory dlouhodobě pracovat, sklízejí výsledky. Nejen v podobě loajality, ale i růstu v rámci týmu,“ řekla Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.

Flexibilita, možnosti rozvoje a zajímavé výdělky – to jsou hlavní taháky, které lidi do IT přitahují. Zároveň však upozorňují na potřebu neustálého učení a tlak na výkon. „Mezi výhodami, které práce v IT nejčastěji přináší, respondenti uváděli na prvním místě flexibilitu, jako je možnost práce odkudkoli nebo pružná pracovní doba. Jako výhodu vnímají také možnost neustálého rozvoje, různorodost projektů a technologií. V neposlední řadě je to pak dobré finanční ohodnocení. Jako nevýhody naopak uváděli vysokou konkurenci v oboru nebo náročné pracovní podmínky spojené se sedavým zaměstnáním a vyšší mírou stresu. Nutnost neustálého vzdělávání uvedlo několik respondentů jako nevýhodu, je zajímavé, že udržení kroku s měnícími se technologiemi chápe jedna skupina respondentů jako plus, a druhá naopak jako negativum,“ uzavřela Denisa Janatová.

(tz)