Eva Brixi

Prší.
Vody mám plné uši.
Prší mi na lásku.
Prší mi modro z oblázků.
Úsměv mám mokrý.
Dlaně ne.
Kdo se pod plátno z nebe lačně schová
a kdo se zalekne?
Nebe si kropí
své šedošedé klopy.
Tvůj oblek v kaluži jak v rozbitém zrcadle.
Pozor ať obrázek do bláta nespadne.
Za krkem povzbuzení.
Déšť ti před chvílí načáral košilové pruhy.
Teď seš v posteli.
Nesuš se a ustel mi.