Eva Brixi
Váže své uzly zapomnění
A na létu všechno mění
Říjen opadal
Přála bych si vědět
Co vlastně bude dál
Listí tuhne
Vrací oplakané historky
Když chodívala jsem si pro štěstí
A z ruky zobaly mi sýkorky
Vizitky stromů
Jak lístek na vlak
Posílají pozdrav kamsi domů
Vagóny studentských let
Dobíhají stanice
A já se všemu stále divím velice
Verši kropím po ránu tvé silnice
Když odcházíš z mé ložnice
Podzimní vánek
Sbírá chuť čerstvého chleba
Já tuším
Co bych ještě chtěla
Pekaři brzy zrána
Krmí naši pošetilost
A hnětou vlastní těla
Hlad po hvězdné noci
Ošatky už kdysi nasytily
Nostalgie plete nyní šály
Barevné a pruhované magistrály