Eva Brixi

Smuteční vrby

Veselé baletky pražských parků a nábřeží

Vstupují do vášní mužů

Jak dopis hledající adresáta

Jak nepoznaný chtíč

Který chvátá

Ke kořenům hloub

K pravdám blíže

A kousek dál pokořený psík

Neznámý společník

Rány z rvačky líže

Vědí pak ty vrby zpovědnice

Když chvějí se nad řekou

Co chtějí ženy

A co by rády dostávaly více

Když nikomu nic neřeknou

Smuteční vrby jak plačící něha

Jež sama k sobě lehá

Ty víly spravedlivých strážkyň spánku

Když láska má už

Na kahánku

V zrcadle příběhů

Ševelí cosi na břehu

Jen já vím

O čem to všechno je

Kde utopila se

Má předposlední naděje