ilustracni foto 19Stále více lidí, nejen v zahraničí, ale také v České republice, se snaží žít zeleněji s ohledem k životnímu prostředí. Vznikají proto stále nové projekty a možnosti, jak žít více ekologicky. Trendem se tak postupně stává omezování rozlehlých nemovitostí, soběstačnost, ale i opuštění ruchu měst. Soběstačné bydlení bez potřeby centrální sítě.

Řeč je nejen o vlastní výrobě energií v rámci fotovoltaiky, pěstování vlastního ovoce a zeleniny na zahrádce nebo chování drůbeže či skotu pro vlastní potřebu, ale také o soběstačných ostrovních domech, které u nás nově vznikají. Jedná se o koncept, za nímž stojí mladí architekti, a který je založený na svobodě, nezávislosti a šetrném přístupu k přírodě, tedy na hodnotách, které vyznává zejména nastupující generace. Ostrovní domy jsou proto nabité technologiemi a chytrými řešeními, které jim pomáhají efektivně nakládat s energiemi, vstupy i odpady. Jejich principem je fakt, že nejsou napojeny na žádné sítě, ale fungují zcela autonomně.

"Jedná se o relativně mladý koncept - energeticky a materiálově soběstačný a nezávislý dům, do nějž je voda přiváděna ze studny, dále recykluje dešťovou a šedou vodu, energii si vyrábí sám a odpady recykluje. Energii většinou dodávají fotovoltaické panely, tepelné výměníky v kombinaci s tepelným čerpadlem. Jednoduše a stručně se jedná o bydlení celkově nezávislé na energetických vstupech i výstupech," říká Jakub Raček z Vysokého učení technického v Brně.
Velkým aktuálním projektem je padesát až osmdesát ostrovních domů u Stříbrné Skalice, které bude stavět stavební společnost Wirtuuu. "Objekty mají mít rozlohu zhruba po 350 metrech čtverečních. Celkový koncept ostrovního bydlení pak počítá i se společnou produkcí potravin, malým chovem zvířat a sdílením přebytků elektřiny s obcí. Ostrovní domy pracují se solárními panely, dřevoplynným provozem kogenerační jednotky, tepelnými čerpadly a dalšími moderními technologiemi," uvádí Jiří Bonk z Wirtuuu.

Nezbytný prostor k životu

Ekologicky bydlet lze i zmenšením nezbytného prostoru k životu. Takový koncept nabízí například tzv. tiny house, což jsou malé kompaktní domy, kde je promyšlený a dobře využitý každý centimetr. Dříve se menším prostorem k bydlení řešilo především sociální hledisko, dnes se stává moderním trendem, který šetří životní prostředí, zbytečně se zde neplýtvá prostorem, ani náklady na běžný provoz. Další výhodou malých domků je i svoboda, jejich stavba většinou není zatížena přílišnou byrokracií, a proto je lze často postavit rychleji a dokonce svépomocí.
Výhodou konceptu tiny house může být i mobilita. Malé domky lze totiž většinou postavit i na kolečkách, fungují pak podobně jako například karavan, takže s nimi můžete vycestovat na různá místa, kde bydlíte stále ve svém vlastním domě. Bydlení v takto omezeném prostoru nejčastěji využívají svobodomyslní lidé, umělci nebo cestovatelé, kteří tak nemusí zůstávat svázaní jedním místem.

Stěhování za město

Vyjít ven z bytu nebo z domu a být rovnou na procházce v přírodě, v lese nebo u vody? Do práce vyrazit vlakem nebo na kole? Zeleň, kam oko dohlédne a svoboda cestování po okolí bez nutnosti jezdit autem nebo městskou dopravou, jsou častým důvodem, proč lidé opouštějí betonová centra měst a vydávají se za bydlením na jeho periferii či do menších obcí v okolí.

Vyměnit hektický městský život za poklidnou idylku v okolních lokalitách nebo na venkově je stále populárnější. Všudypřítomný ruch, potíže s parkováním, přeplněné restaurace i supermarkety lidé stále častěji mění za pomalejší tempo mimo město. "Bydlení na venkově nebo v okolí měst nabízí únik od konzumního způsobu života. Poskytuje větší soběstačnost i klid, aniž by lidé ztratili možnosti se kulturně nebo společensky zapojit do okolního dění, které zde bývá často komunitnější a lidé žijí více v pospolitosti, než je tomu v anonymitě města," říká Kamil Dunaj ze společnosti Getberg. Výhodou bydlení za městem jsou dostupnější ceny bydlení, mnoho zeleně a přírody nebo možnost využívat vlastní zahradu a pěstovat bylinky, ovoce i zeleninu pro vlastní spotřebu.

(tz)