Galerie hlavního města Prahy (GHMP) zve dnes (čtvrtek 15. srpna) na lektorskou prohlídku k dosud nejrozsáhlejší výstavě aktuálních tendencí české fotografie a výtvarné tvorby využívající fotografické médium z období po roce 2000. Prohlídka se pořádá v 16.30. Expozice padesáti vystavujících autorů, z nichž většina jsou ženy, je zaměřena úžeji na tvorbu s motivy autorské sebereflexe, introspekce, intimity, rodiny, nejbližších lidí a věcí z posledních třinácti let, tedy téměř bez odstupu, jenž by mohl počítat s vytvořením pevnější hierarchizace. Mezi vystavujícími jsou například Ivan Pinkava, Milena Dopitová, Jiří David, Pavel Baňka, Jiří Hanke, Pavel Mára, Veronika Šrek Bromová, Dita Pepe aj. Poslední se zájemců mohou výstavu navštívit do neděle 18. srpna v prostorách Městské knihovny v Praze.

Zatímco záznamy těch nejintimnějších chvílí svého života a života svých rodin a přátel zaznamenávají autoři v západoevropské, americké či japonské fotografii již delší dobu (autoři jako Larry Clark, Nan Goldin, Ryan McGinley, Richard Billingham, Wolfgang Tillmans, Anders Petersen, Jacob Aue Sobol, Michael Ackerman, Daido Moriyama, Nobuyashi Araki a další), v české fotografii se až na malé výjimky příliš neobjevovaly (jednou z výjimek je kniha Zdeňka Tmeje Abeceda duševního prázdna z roku 1945, jež je i ve světovém kontextu mimořádným příkladem osobně prožitého a přitom obecně platného svědectví jednoho z desetitisíců mladých mužů, kteří byli během 2. světové války totálně nasazeni na práci v Německu).

Málokdo byl ochoten jít s kůží na trh a bez přísné autocenzury ukázat svůj privátní svět se všemi nejistotami, partnerskými krizemi, sexem, vybočeními z norem, strachem ze stáří. Ovšem i kladný obraz soukromých životních jistot, jaké poskytuje harmonická rodina a který ve své tvorbě zobrazují třeba Tina Barney, Elinor Carucci či Annelies Štrba, se u nás vyskytoval jenom sporadicky. To se odráželo i v mnohých výstavách současné české fotografie, jež akcentovaly především postkonceptuální, apropriační a intermediální tendence či zkoumání fotografického média.

Tato situace se však v posledních letech výrazně změnila
Po roce 2000 se však toto téma stalo i v české fotografické tvorbě rozšířené a aktuální. Přirozená snaha vymezit se vůči předchozí generaci, která část svého života prožila v prudérních a pokryteckých časech komunistického režimu a neodvažovala se ve své tvorbě prozradit něco ze svých privátních sfér, hledání záchytných bodů uprostřed nejisté doby, bourání etických tabu, úsilí co nejlépe porozumět sám sobě i sílící ochota odhalit alespoň část ze svého soukromí přispívá k tomu, že se pomyslná hranice mezi osobním a veřejným prostorem neustále posunuje a že i nás se fotografie s intimní a introspektivní tematikou stala velmi populární především mezi autory mladé a střední generace. Nelze však zapomínat ani na technický pokrok, hlavně na malé digitální fotoaparáty a fotografující mobily, umožňující nenápadně pořizovat snímky prakticky všude a okamžitě je šířit bez časových a geografických omezení. Záplava privátních momentek na internetu zákonitě vyvolala u některých autorů protireakci v návratu k technické preciznosti klasických portrétů a autoportrétů, metaforicky pojatých sebereflexí, sociologicky signifikantních detailů interiérů nebo subjektivně pojatých zátiší, která v symbolické rovině vypovídají hodně i o svých autorech. Jiní zase nově interpretují fotografie z rodinných archivů nebo propojují fotografické a audiovizuální výpovědi. Mnozí fotografové se opět přestali bát vyjadřovat své emoce, stojí o empatie diváků a nechtějí vytvářet jenom přísně racionální díla, která, řečeno slovy proslulé americké kritičky Vicki Goldberg, „jsou tak chladná, že mohou ušetřit peníze za klimatizaci".

Expozice představuje zásadní změny, k nimž došlo ve fotografii po nástupu digitálních médií
Výstava Vnitřní okruh v současné české fotografii svým zaměřením na aktuální tendence české fotografie a výtvarné tvorby exploatující fotografické médium z období po roce 2000 volně navazuje na třídílnou expozici Česká fotografie 20. století, která byla před osmi lety uvedena v Galerii hlavního města Prahy a Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a později v Umělecké a výstavní hale Spolkové republiky Německo v Bonnu. Zatímco však ta chtěla poskytnout přehled o všech hlavních tvůrčích proudech, osobnostech a dílech naší fotografie minulého století, nynější expozice je zaměřena úžeji na tvorbu s motivy autorské sebereflexe, introspekce, intimity, rodiny, nejbližších lidí a věcí z posledních třinácti let, tedy téměř bez odstupu, jenž by mohl počítat s vytvořením pevnější hierarchizace. Časové vymezení výstavy představuje fotografii na výrazném rozhraní, kdy ji možnosti digitálních manipulací nadobro připravily o auru pravdivosti a na druhé straně kdy se definitivně dostala ze svého uzavřeného světa a začala být ve své tradiční podobě i ve formě fúze s jinými médii široce akceptována v muzeích, galeriích i na uměleckém trhu jako významná součást umění.

Padesát vystavujících autorů
Signifikantní je, že nadpoloviční většinu autorů tvoří ženy. Umělci zastupuje široké generační rozpětí, v němž figurují jak klasičtí fotografové, tak výtvarníci pracující s médiem fotografie, zavedení tvůrci s mezinárodním renomé (například Ivan Pinkava, Milena Dopitová, Jiří David, Pavel Baňka, Jiří Hanke, Pavel Mára, Veronika Šrek Bromová, Dita Pepe aj.) i studenti a čerství absolventi mnoha uměleckých škol. Každý z nich ke svým vystaveným dílům napsal krátký autorský text, který může divákům pomoci vysvětlit okolnosti jejich vzniku.

K výstavě vychází ve spolupráci Galerie hlavního města Prahy a nakladatelství KANT velký katalog v češtině a angličtině, který kromě fotografií a úvodního textu Vladimíra Birguse zahrnuje i autorské interpretační texty všech vystavujících.

Představení některých z nich:

Dekadentní Ivan Pinkava
V Pinkavově tvorbě často objevují biblické či mytologické motivy. Inspiraci získává v dekadentní a symbolistické literatuře a manýristickém, barokním a klasicistním výtvarném uměním, z kterého pak ve svých černobílých portrétech vychází. Jeho díla jsou součástí českých i světových veřejných sbírek a jeho výstavy probíhají po celém světě, např. v USA, Mexiku, Německu, Velké Británii, Francii, Itálii či Izraeli.

Srdce Jiřího Davida
Pro veřejnost je jedním z Davidových nejznámějších a zároveň nejdiskutovanějších počinů červené neonové srdce na Pražském hradě. Srdce upomínalo na Václava Havla, který symbol srdce připojoval ke svému podpisu, a který jej také slavnostně rozsvítil 17. listopadu 2002.

Pavel Mára
Zpočátku se Mára ve statické tvorbě věnoval především moderním zátiším, aktům a portrétům. Patřil do nevelké skupiny českých autorů, kteří tvůrčím způsobem pracovali s barevným obrazem. V druhé polovině 80. let se přeorientoval na figurální tvorbu a zaměřil se na fotografie na pomezí portrétu a aktu. V oblasti užité fotografie se zaměřuje na plakáty a kalendáře. Známý je např. jeho soubor stylizovaných portrétů určených pro propagaci Shakespearovských letních slavností na Pražském hradě. Velkoformátová podoba souboru „Madony" byla součástí pavilonu České republiky na výstavě EXPO 2000 v Hannoveru.

Dita Pepe
Věnovala se převážně reportážní fotografii, od roku 2010 se občasně zabývá fotografií módy. Je autorkou cyklu inscenované portrétní fotografie „Autoportréty", ve kterém se fotografovala s ženami různého věku, charakteru i společenského postavení.

Pavel Baňka
Od roku 1968 se věnuje fotografii, v současnosti je šéfredaktorem časopisu Fotograf, který v roce 2002 spoluzakládal. V 80. letech se věnoval aranžované klasické černobílé fotografii, inspirované meziválečnou avantgardou. V rámci svého tvůrčího období tíhl k surrealismu a po zhruba deseti letech se začal realizovat v oblasti abstrakce. Zároveň má velmi osobní vztah ke krajinářské fotografii, kde krajina pro něj není jen příroda, ale vstupují do ní i další elementy, člověka nevyjímaje.

Seznam vystavujících autorů:
Barbora Bálková, Pavel Baňka, Lenka Bláhová, Veronika Štrek Bromová, Radek Brousil, Michaela Čejková, Jiří David, Milena Dopitová, Libor Fojtík, Anna Gutová & Gabriel Fragner, Sylva Francová, Jiří Hanke, Jiřina Hankeová, Jolana Havelková, Libuše Jarcovjáková, Jakub Jurdič, Tereza Kabůrková, Lenka Klodová, Vendula Knopová, Jaroslav Kocián, Gabriela Kolčavová, Juliana Křížová & Jakub Vlček, Barbora Kuklíková, Zdeněk Lhoták, Petra Malá Miller, Pavel Mára, Silvie Milková, Vladimír Kiva Novotný, Pavla Ortová, Dita Pepe, Ivan Pinkava, Václav Podestát, Daniel Poláček, Johana Pošová, Míla Preslová, Vojtěch V. Sláma, Michaela Spurná, Petra Steinerová, Jiří Šigut, Julie Štybnarová, Tomáš Třeštík, Alexandra Vajd & Hynek Alt, Magda Veselá, Petr Willert, Žaneta Zmudová, Barbora & Radim Žůrkovi

Vnitřní okruh v současné české fotografii
Do 18. 8. 2013, út-ne 10-18 h
Galerie hlavního města Prahy
Městská knihovna, 2. patro, Mariánské náměstí 1, Praha 1

Kurátor výstavy: Vladimír Birgus
Koordinátorka výstavy za GHMP: Hana Larvová
Grafické řešení: Vladimír Vimr
Architektonické řešení: Emil Zavadil
Anglický překlad: Derek Paton & Marzia Paton
Redakce textů: Vladimír Birgus, Marta Nožková, Derek Paton
Instalace a produkce: Diana Brabcová, Radka Lhotáková, Kateřina Adamová, Jana Koubková, Petr Tlučhoř, Jan Pavelka, Marek Fryš, Petr Linhart, Jiří Stáhlík, Martin Krsek
Propagace: Miroslav Koláček, Michaela Moučková, Alice Lenská, Michaela Maupicová
Edukace: Lucie Haškovcová, Iveta Šárníková

Pořadatelé: Hl. m. Praha, Galerie hlavního města Prahy
Publikaci k výstavě vydává: nakladatelství KANT
Poděkování: Galerie Jiří Švestka, Muzeum fotografie a moderních obrazových médií
v Jindřichově Hradci a všichni soukromí zapůjčitelé

Hlavní mediální partneři: FOTO, Instinkt, Týden
Mediální partneři: FotoVideo, Hyperinzerce, ArtMix, ArtMap, A2, Vltava ČRo, Ateliér, Art and Antiques, Metropolis, Pražský deník, Rádio Classic, Radio 1

Místo konání: Městská knihovna, 2. patro, Mariánské náměstí 1, Praha 1
(vstup i z Valentinské ulice)
Termín konání: Do 18. 8. 2013
Otvírací doba: út-ne 10.00-18.00
Vstupné: 120, - Kč plné (dospělí) / 60, - Kč snížené (studenti) / 30,- Kč (senioři) + 20,- Kč za lektora (15,- Kč studenti a senioři)
Kontakty: Michaela Moučková, +420 725 818 721, +420 224 826 391, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Další informace: www.ghmp.cz
DOPROVODNÝ PROGRAM:

Interaktivní prohlídky pro školy
Možnost interaktivních prohlídek spojených s experimentální výtvarnou reakcí na výstavu, vhodné pro všechny typy škol. Rezervace: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 608 216 418, +420 606 612 987
Tvořivé dialogy s uměním
Pro děti, ale i pro všechny další věkové kategorie výtvarné dílny s lektorkou Lucií Haškovcovou přímo v expozici nebo ve výtvarném ateliéru - animační program se speciálními doprovodnými materiály, připravený a realizovaný edukačním oddělením. Po interaktivních prohlídkách výstav následuje výtvarná reakce - vlastní tvorba návštěvníků. Účastníci akcí se mohou seznámit s tradičními i netradičními technikami z oblasti kresby, malby, experimentální fotografie i prostorové, intermediální, akční a konceptuální tvorby. Rezervace do 16.00 předchozího dne - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 608 216 418, +420 606 612 987

O Galerii hlavního města Prahy
Galerie hlavního města Prahy, po Národní galerii druhá nejvýznamnější v České republice, byla založena 1. května 1963. Bylo jí uloženo shromažďovat, odborně ochraňovat, vědecky zpracovávat a spravovat české umění 19., 20. a 21. století. Více informací o galerii naleznete na http://ghmp.cz.