Zdravý a kvalitní spánek je pro někoho zcela samozřejmý, pro jiného nedosažitelný cíl. Příležitostnými poruchami spánku trpí čím dál větší procento populace, ale dopad dlouhodobého spánkového deficitu na lidské zdraví je stále mnohými podceňován. A právě proto máme v březnu v kalendáři dvě důležitá data: 17. března je Světový den spánku a 21. března Mezinárodní den zdravého spánku. Mají jediné poslání – zvýšit povědomí o důležitosti spánku a jeho vlivu na lidské zdraví.
Jak jsou na tom se spaním Češi? Podle výzkumu STADA Health Report hodnotí kvalitu svého spánku jako špatnou 32 % Čechů, u žen je tento pocit silnější, nekvalitní spaní uvádí až 36 % žen, nejpostiženějšími skupinami jsou ženy ve věku 25–34 a pak 55–69, kde tento problém zmiňuje 40 %, respektive 39 % žen. U mužské populace hodnotí kvalitu svého spánku nejhůře věková skupina 35–44,
a to konkrétně 32 % mužů.
Mezi nejčastější problémy, které Čechy budí v noci, patří: každodenní problémy (31 %), noční potřeba na toaletu a problémy močových cest (20 %), rušivé zvuky z okolí (19 %), úzkosti (18 %), obavy o finanční zajištění (15 %), chrápání partnera či partnerky (14 %). Jen zhruba čtvrtina Čechů uvádí, že spí nerušeně celou noc. Oproti tomu 39 % Čechů by zvážilo přípravky na podporu spánku, nicméně 25 % populace má obavu z případné závislosti.
Spánkem strávíme zhruba jednu třetinu života. Jak je vlastně v těle řízen? Přechod mezi denním a nočním režimem je regulován mozkem pomocí hormonu melatoninu v krvi. Melatonin se vytváří v epifýze (tzv. šišince mozkové) a je postupně uvolňován do krve. K tomuto procesu dochází večer, jakmile se začne stmívat. Množství melatoninu v krvi se během noci zvyšuje. S příchodem rozbřesku a ranních hodin se jeho produkce pozastavuje a tělo dostává signál, že nastal čas bdít. Melatonin je jakýmsi vnitřním „dirigentem“, který organizmu určuje dobu spánku a bdění. Jeho produkci je vhodné nechávat čistě v režii našeho organizmu.
Zatímco spíme, jsou regulovány a obnovovány naše fyzické a psychické funkce. Během kvalitního spánku jsou harmonizovány emoce a člověk nachází vnitřní klid. Spánek je důležitý také pro paměť, vše, co se přes den naučíme, mozek během spánku dále zpracovává. Kvalitní spánek pozitivně ovlivňuje také imunitní systém, napomáhá nám např. při zotavení se z nemoci. Dostatek kvalitního spánku reguluje metabolizmus a pocit sytosti, má tedy pozitivní vliv na to, abychom během dne nevyhledávali zdroje „rychlé energie“, a tím pomáhá regulovat naši tělesnou hmotnost. V neposlední řadě má pozitivní vliv rovněž na kardiovaskulární systém.
Pro psychickou a fyzickou kondici je zásadní REM fáze spánku, která by měla během jedné noci proběhnout čtyřikrát až pětkrát. REM spánek, jemuž předchází usínání, lehký a pak hluboký spánek, bývá někdy označován jako snový spánek a během této fáze se oči rychle pohybují všemi směry, proto označení Rapid Eye Movement (zkratka REM). Během této fáze je mozek velmi aktivní, dochází k mnoha mentálním procesům, do dlouhodobé paměti se ukládá spousta emocí, dat a dojmů a probíhá duševní regenerace. To se však stane za předpokladu, že zdravý spánek trvá 6,5–8 hodin denně.
Pravidel k tomu, jak se dobře vyspat, známe dost, včetně omezování modrého světla před tím, než vklouzneme do postele. Ne vždy však dodržování pravidel spánkové hygieny přinese kýžený efekt. V takovém případě je vhodné zařadit do jídelníčku doplňky stravy s obsahem látek přírodního původu, které podpoří zdravý spánek, a to bez nežádoucích pocitů malátnosti a ospalosti. Tyto doplňky stravy je nutné pečlivě vybírat.
Na trhu je nově například doplněk stravy na přírodní bázi Lunestil, založený na technologii zpožděného uvolňování v podobě inovativních duokapslí. Vnější kapsle obsahuje esenciální olej levandule lékařské, která se již po stovky let používá pro své uklidňující účinky. Vnitřní kapsle se zpožděným uvolňováním pak obsahuje výtažek z mučenky pletní a vitamín B6. Tyto látky vstupují do organizmu až po usnutí pro podporu klidného a zdravého spánku po celou noc bez přerušení.
(tz)
