Měli jste před dovolenou, ale nikam jste nejeli? Přepadla vás podivná únava, horečka? Nepodceňujte to, možná jde o lymskou boreliózu, strašák všech aktivních lidí.

Pro ty, kteří jsou zvyklí věnovat takřka všechen svůj čas firmě, to může být pohroma. Nejsou zvyklí stonat, nedokážou si svůj všední den představit jinak než v kolotoči povinností...

Nejfrekventovanějším přenašečem je klíště obecné. Infikována mohou být všechna vývojová stádia klíšťat, která parazitují na člověku.

Pravděpodobnost přenosu infekce je přímo úměrná délce sání krve. Borrelie se v přírodě vyskytují na lesní zvěři a divokých zvířatech. Na ně se klíště přisaje, a následně onemocnění přenáší na lidi, ptáky, domácí i hospodářská zvířata. Nákaza se může přenést i z těhotné matky na plod. Onemocnění bylo poprvé popsáno v městě Old Lyme americkém Connecticutu, od tohoto místa je také odvozen název infekce. V Evropě byly typické kožní a nervové projevy nemoci zaznamenány před více než 100 lety.

Bakteriální původce infekce byl ale objeven až v 70. letech minulého století v USA.

Počet případů nákazy lymskou boreliózou se v ČR každý rok neustále zvyšuje a průběh choroby se navíc stává komplikovanějším. Prodlužuje se rovněž sezóna výskytu klíšťat i jejich teritoriální rozmístění. Klíšťata se dostávají i do vyšších poloh, kde se dříve téměř nevyskytovala. Ohniska nákazy se vyskytují na celém území. V jednotlivých oblastech se promořenost klíšťat boréliemi pohybuje od 5 do 30 %. Loni bylo na území republiky evidováno přes 3500 onemocnění lymskou boreliózou. Inkubační doba infekce je čtyři až sedm dní, během nichž se mohou (ale nemusí) objevit prvotní příznaky.

Nejčastěji jde o červenou skvrnu, tzv. erythema migrans, v místě zakousnutí klíštěte. K tomuto jevu dochází přibližně u 50 % nemocných během několika hodin, ale i týdnů od doby přisátí klíštěte. Skvrna se může dále šířit nebo zvětšovat, často dochází k jejímu vyblednutí ve středové části. Rozšířenou nákazu následně provází další příznaky podobné klasické chřipce s horečkou, třesavkou, únavou i celkovou slabostí, včetně bolestí svalů a kloubů. Příznaky v této fázi mohou někdy být také neurologického charakteru – patří sem bolesti hlavy, ztuhnutí šíje, bolesti za krkem nebo v zádech, mravenčení, poruchy citlivosti a hybnosti či nejrůznější obrny. Objevit se mohou kardiovaskulární příznaky, včetně dušnosti a stavu připomínajícího infarkt myokardu. Navíc se na nose, uších nebo bradavce může vyskytnout modrý uzlík, tzv. boreliový lymfocytom. Nejtěžším stádiem nemoci je chronická infekce, během níž se tělo nedokáže bránit běžným nákazám, aktivují se herpetické viry a přidávají se další onemocnění. Mohou se také aktivovat autoimunitní choroby. Následkem dlouhodobého působení na nervovou soustavu vznikají bolestivé neuropatie. Dochází k chronickému zánětu mozku s nefunkční krátkodobou pamětí, poruchami soustředění i prostorové orientace. Výsledný stav může být podobný roztroušené skleróze. Borelióza postihuje také pohybový aparát s příznaky podobnými revmatoidní artritidě – bolest páteře a kloubů, ztuhlost, bolestivé otoky nebo výrůstky na kloubech. Borelióza je navíc pokládána za původce dalších vážných onemocnění, jako je chronický únavový syndrom nebo roztroušená skleróza.
Pomoci dostat organizmus do kondice mohou bylinné tinktury, například z pupenů topolu.

Mgr. Jarmila Podhorná,
majitelka firmy NADĚJE