Pamatujete se, kdy jste poprvé ochutnali makronky? Není to tak dávno, co se tento sladký, mámivý cukrářský kousek objevil i v Čechách. Jako jedna z prvních odvážlivců se do jejich pečení a přípravy úžasných náplní dala Radka Luňáková. Záhy jimi proslula. A zdokonalovala se. Makronky ji přivedly k vlastnímu podnikání. Cesta to ale nebyla jednoduchá, proplétala se složitým rodinným příběhem spojeným se zdravím syna. Ostatně, čtěte sami…

Rodinný život, tedy zdravotní stav vašeho syna, vás přivedl k cukrařině. Proč právě k ní?

V době, kdy byl synovi diagnostikován autismus, se mi celý svět přirozeně zpomalil, a možná i na chvíli rozpadl. Potřebovala jsem najít činnost, která mi umožní být doma, zvládnout nový režim a zároveň si zachovat prostor sama pro sebe. Pečení se stalo mojí terapií i ventilací. Uklidňovalo mě, že mohu něco tvořit rukama, vidět výsledek a zároveň přinášet radost lidem kolem sebe, protože makronky tu v té době moc lidí neznalo. Cukrařina mě tak našla sama.

Co jste v tomto oboru objevila? Možnost práce a relaxace v jednom, příležitost dělat něco užitečného, kreativního, krásného na první pohled?

Zvolila jsem přesně ten balanc, který jsem potřebovala. Cukrařina je pro mě kombinace klidu, kreativity i výzvy. Je to řemeslo, kde můžete vypnout hlavu, ale zároveň vytváříte něco krásného a chutného. Pro mě je tam ještě kouzlo spojení s mojí milovanou Francií. A když lidé říkají, že jim moje makronky dělají radost, je to pocit naplnění, který se těžko popisuje.

Snažení a vášeň ke sladkému pečení nakonec vyústily v podnikání. Jak to ale vlastně všechno začalo?

Začalo to úplně nenápadně – pár makronkami pro rodinu a kamarády. Lidem chutnaly, začali je doporučovat dál a já najednou pekla víc a víc. V určité chvíli jsem si řekla, že tomu dám strukturu a vznikly Makronky Malý Princ. Byla to cesta, žádný velký business plán, spíš poctivá práce krok za krokem.

Být v roli podnikatelky je velmi časově náročné, navíc v prostředí, kde se pracuje s čerstvými surovinami, výrobky se nedají dlouho skladovat, jsou k přímé spotřebě. To je dost riskantní, nemyslíte?

Ano, je to tak. Pracuji s čerstvými surovinami a krátkou trvanlivostí, takže musím dobře znát všechny předpisy a postupy. Je to náročné, ale risk je součástí podnikání. Když máte dobrý systém, kvalitní produkt a věrné zákazníky, dá se vše zvládnout. Já jsem se naučila díky své práci velmi dobře plánovat, a to mi v mém výrobním procesu hodně pomáhá.

Zvládáte roli matky, majitelky kavárny a cukrářské výrobny?

Není to vždy jednoduché, ale naučila jsem se nastavit si jasné hranice a plánovat čas tak, abych zvládala obě role. Už nemám kavárnu ani zaměstnance, takže mám nad vším větší flexibilitu. Podnikání jsem si nastavila tak, aby bylo slučitelné s rodinou a zároveň mě naplňovalo.

Navíc jste se stala známou osobností, která vyhrála i několik soutěží...

Vážím si toho, ale pořád to beru s pokorou. Soutěže mě posunuly dál, donutily mě zlepšovat se a byly pro mě obrovskou zkušeností. A „známá osobnost“ je asi silné slovo, ale v jádru jsem stále ta žena, která miluje pečení a radost zákazníků.

A jste autorkou knížek na sladké téma – a knihu nenapíšete za dva večery...

To rozhodně ne. Psaní knih je dlouhý proces, ale je v něm velké potěšení. Možná je to pro mě i určitý způsob relaxu. Můžu v nich předat své zkušenosti, kousek svého světa, a to, co mám na sladkém pečení nejraději.

V mé knize Cukrárna paní Makronkové sdílím nejen detailní postupy na makronky, ale také recepty na dorty a další sladkosti, které jsem během let vypilovala. Je to takový malý průvodce mým cukrářským světem – plný tipů, příběhů a inspirace. A když potom lidé podle knihy pečou, nebo ji dokonce darují někomu blízkému, je to pro mě silné potvrzení, že to celé mělo smysl.

Nechtěla byste mít svůj vlastní zákusek? Kousek, který by se připravoval dle vaší tajné receptury, měl by neobvyklý tvar a jméno? A třeba i svoji ochrannou známku?

Je to krásná myšlenka. Líbí se mi představa, že by existoval jeden unikátní kousek typický pro Makronky Malý Princ. Ale nechci nic tlačit silou. Když má vzniknout, musí to být přirozeně – jako všechno u mě. A ochranou známku moje značka už má. To byla jedna z prvních věcí, které jsou pro svůj podnik udělala.

Čím vás makronky uchvátily?

Makronky jsou dokonalé spojení elegance, přesnosti a kreativity. Miluju, že každá barva, textura i náplň má svůj příběh. A také to, že nejsou jednoduché – donutí vás stále se zlepšovat. Umožňují mi vymýšlet pro zákazníky stále nové chuťově variace.

Vztah máte i k ryze české cukrařině. Čím je pro vás zajímavá, inspirující? A proč klasické české zákusky chutnají už několikáté generaci zákazníků?

Česká cukrařina má nezaměnitelnou tradici a nostalgii. Každý má nějaký „svůj“ oblíbený zákusek, který mu připomíná dětství nebo rodinné oslavy. To je její obrovská síla. Zároveň v ní vidím velký prostor pro moderní přístup – můžete zachovat poctivou chuť, a přitom pracovat s novými technikami. A generacím chutná jednoduše proto, že je upřímná, domácí a srdcová.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi