Eva Brixi

Nad polem se v dálce sklání
Z mlhy svět
Setmí se co nevidět
Půda se vlní dýchavičně
Přesto zůstane tu věčně
Brouzdám se
V zahradách klikatých snů
A pošetilost vizí
Nad propastí zkušeností
Potichoučku mizí
Prostopášné vášně
V sukních spletené
Pomlouvají sousedky mých let
A nebojí se o nich pět
Balady smutné
Proč je všechno tohle nutné
Zpovědnice bezbožné
Upíjejí čaj lipový květ
A vracejí se přebytečně zpět
Já je pořád ještě nechápu
Snad proto
Ve tvých přáních netápu
Když k vycházkám zve zase
Pod oknem schoulený den
A budoucnost věští roztomilou
Těším se
Až zase soumrak
Pobídne vzrušení
A potvrdí mé čarokrásné tušení