Vyhledávání:

Tip Grady


kniha-madam-zari-ok_221

 

 

 

 Chcete žít méně hektický a zároveň naplněný život? Pomůže vám tato poutavě napsaná knížka. Ukáže vám, jak si příjemně zjednodušit a zpomalit běh času a zaměřit se na věci, které jsou skutečně důležité. Díky snadným, ale účinným cvičením dokážete nalézt potřebnou chvíli klidu i v tom nejvypjatějším dni.

 

 

Generální partner:

rossmann_239_239

Hlavní partneři:

cesky_porcelan_75_124manner84_84

Partneři:

 

 

 

 

Hrnečky a šálky jako omalovánky života

Hrnečky a šálky jako omalovánky života

8.9.2017

Mám ráda hrnky, hrnečky, šálky, kafáče, obří i ty maličké, do kterých se vejde jen jeden jediný lok kávy, ale i ty bachraté, někdy až agresivně neforemné, či až příliš stylové, z nichž popíjíme rádi bylinkový čaj na zahradě a v zimě doma u kamen, prostě všelijaké. Kdybych měla muzeum, jistě bych je sbírala a sbírala a vystavovala, vytvářela z nich kreace, vymýšlela bych si, jaký k té či oné příležitosti použít a v jakých souvislostech nabídnout. Nejen k servírování rozmanitých nápojů, ale také k aranžování květin, větviček, stébel, kaktusů, kamínků, bonbonů, prostě všeho, čím se snažíme dělat příbytek, kancelář, koupelnu, verandu, pergolu útulnou, krásnou, inspirativní, milou a nejmilejší.

Hrnečky jsou kousek mého srdce, mého potěšení, patří k mému životu víc než samotný nápoj k osvěžení. Ráda pozoruji jejich tvary, dekory, kochám se noblesou uměleckého či designérského ztvárnění a bez ohledu na to, k jaké účelovosti byl hrnek navržen a určen, skládám si z nich své omalovánky života. V každou hodinu, den, každý při opakující se i neopakovatelné příležitosti je jedinečným, a i když je po léta stejným, je vždy jiným, jinak viděným, odlišně vnímaným. Podle nálady, úspěchu, proher, snu.

Hrnečky a šálky z Českého porcelánu v Dubí u Teplic mám ráda obzvláště. Vím, že některé navrhoval sám generální ředitel Ing. Vladimír Feix, a to k radosti zákazníků, velkých i malých, odvážných i takříkajíc normálních, kteří potřebují hrnek k tomu, aby prakticky sloužil. Mnohé kousky vznikly na základě Hrnkových sympozií, třeba ty s ouškem ve tvaru a dekoru preclíku, rohlíku, koláče, těch mám doma několik a také jsem je darovala řadě přátel a kamarádů. A moc ráda bych v tomto počínání pokračovala, a už dopředu vím, koho ještě by takový parádní ryze český hrnek snídaňový uvedl v šílenství kladných emocí. 

Hrnky a šálky z Dubí se vyznačují prvotřídní kvalitou, nápadem, i tím obyčejným spotřebním, možnostmi využití, ať už z nich popíjíte, nebo do nich strkáte tužky, nebo si je jen tak vystavíte na odiv. Porcelán z Dubí v sobě nese kus tradice, hrdosti, úctyhodné snahy dát klientovi to, co je každodenní potřebou nejen k účelům občerstvujícím, ale i estetickým. Hrnky a šálky s pečetí životní moudrosti škádlí, provokují, uklidňují, vybízejí k otázkám a obdivu. 

Vladimíru Feixovi bylo letos 85 let. Generální ředitel v tomto věku a svižném životním tempu je unikát. Pátrám po stopě, ptám se, jak je to možné, že vydržel všechny ty houpačky 

trhu, problémy s exportem, pošramocenou úctu mnohých k hodnotám, jak dokázal pochopit, že dobro vždy vítězí nad zlem a že každý problém přece musí mít řešení. 

Nespočet tvarů hrnků a šálků s cibulovým vzorem, i to je jedna velká kapitola profesního i osobního života Vladimíra Feixe. Ne že bych milovala jen kobaltovou modř a neviděla nic než cibulák, ale když tak zpětně hodnotím vzájemnou spolupráci, nelze nenapsat, že jsem vždy žasla nad vším, co svému oboru předal, co napověděl, čím vybídl. Cibulák patří k jeho srdci stejně tak jako disciplína, snaha dát fabrice řád a přidanou hodnotu velkého znalce. Každičký šálek nebo hrnek s pečetí rukodělné výroby je nejen o nápoji, ale o vztahu lidí k lidem, věcem i událostem, které je obklopují a propojují. Je to svědectví minulosti i přítomnosti a snaha ukázat, že dobrá práce má smysl. A jak se tak prolínají úvahy o záležitostech všedních i svátečních, jak tak upíjím dnům jejich hodiny, jak tak používám ty hrnky a hrnečky, šálky a šálečky s všelijakými oušky, všelijakých barev, všelijakých poselství, vím, že velký díl mého vztahu k porcelánu v prostoru nápojovém ovlivnil právě Vladimír Feix. Hlas jeho osobitosti je slyšet nespočtem oušek všech těch bucláků i zhmotnělých subtilnějších rozměrů a našeptává: jít za svým snem znamená věřit a nevzdávat se. Těšit se z každé chvíle, kterou máme šanci prožít, ať ve veselé činorodosti, nebo ve starostech, které k nám prostě patří. Máme-li minutku, užívejme si toho, co nám dobře slouží a co je nám příjemné, aniž to dokážeme někdy přesně definovat. Já miluji hrnky a hrnečky, věrné společníky mých okamžiků, jako otisky myšlenky, která ač vznikla, teprve se probouzí.

Eva Brixi

 

 

 

 

 

 

 

MB_09/17_06-07

 

 

 

Podnikání od předpisů 

až po vajíčko na měkko

 

Umíte si představit jídelníček bez vajec a kuřecího? Bez krůtí šunky a silné slepičí polévky? Vánoce 

bez cukroví a vánočky, které 

bez pořádného vajíčka prostě neuděláte? Grilovačku jen z vepřového? Myslím, že ne. A víte, jak se podniká producentům drůbežího masa, vajec, výrobcům krmiv či obalů? Každý by na to asi odpověděl jinak a po svém, 

podle oboru, který reprezentuje. Souhrnné znalosti má Ing. Gabriela Dlouhá, Ph.D., předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie, z.s.:

 

Jaké je poslání unie? A co všechno pro své členy dělá?

 

Českomoravská drůbežářská unie, z.s., je sdružení chovatelů nosné a masné drůbeže, sdružujeme i firmy zabývající se porážkou drůbeže, zpracovatele drůbeže a vajec. Dalšími členy jsou výrobci technologie pro drůbež, výrobci obalů a krmiv. Hlavním úkolem unie je zastupovat chovatele při jednáních s ministerstvem zemědělství, Státní veterinární správou ČR, Státním zemědělským intervenčním fondem, Agrární komorou ČR, Potravinářskou komorou ČR a dalšími státními a nevládními organizacemi. Naším posláním je informovat chovatele o všech novinkách, které se jich týkají. Usilujeme o zajištění co nejlepších podmínek pro své členy. Velkou předností je možnost podílet se na tvorbě a připomínkování legislativy přes výše zmíněné organizace týkající se chovatelů drůbeže. Příkladem úspěšné práce je připomínkování dotačních titulů pro odchov a chov všech kategorií drůbeže. Dále jsme i školicím střediskem, pořádáme semináře a vybraná školení. Vydáváme časopis Drůbežář Hydinár, který čtou i drobní chovatelé. Propagujeme českou produkci vajec a drůbeže.

 

Sdružujete tedy rozmanité subjekty. Zůstanete u těchto kategorií dále, anebo budete možnosti vstupu pro další specializace rozšiřovat? Mohou se stát členy například hotýlky, restaurace, lahůdkářství?

 

Jak již jsem v předchozí otázce zmínila, sdružujeme i dodavatele krmiv, výrobce premixů. S výzkumnými organizacemi spíše úzce spolupracujeme, jejich zaměstnanci přispívají do časopisu a přednášejí na našich seminářích, a samozřejmě v případě potřeby konzultujeme jejich výsledky výzkumu. Členy jako hotýlky, restaurace, lahůdkářství zatím nesdružujeme, ale v případě jejich zájmu jsme ochotni spíše spolupracovat jako například s výzkumnými organizacemi. 

Převažují členské firmy s českým kapitálem? Jaký podíl těch se zahraničním vlastníkem?

 

Část členských firem je nadnárodních, které mají v ČR zastoupení. Více než polovina jsou ale české firmy. 

 

Zasahujete do diskuzí týkajících se občasných problémů s drůbežím masem nebo vajíčky?

 

Snažíme se upozorňovat spíše na bezpečnost a kvalitu těchto produktů tuzemských i dovozových. Jak všichni víme, veškeré kauzy se týkají dovozu. Vzpomeňme především na nynější kauzu s vejci z Nizozemí a Belgii s toxickým fipronilem, salmonelu ve vejcích z Polska, mase z Brazílie, dioxiny v německé drůbeži a vejcích a řadu dalších.

 

Dá se specifikovat, v čem se odlišuje drůbeží maso z českých chovů od toho, které se k nám dováží?

 

Na tuto otázku jsem si sama odpověděla v předešlé. České drůbeží maso a vejce jsou pod neustálou kontrolou českých dozorových orgánů. Výrobci podporují českou ekonomiku, zaměstnanost a neputují sem tisíce kilometrů, a proto nezatěžují životní prostředí. Drůbeží maso a vejce české produkce jsou kvalitní a bezpečné. 

 

Drůbeží maso je zdravé, chutné a vhodné k nejrůznějším úpravám a dietám. Stejně tak jako vajíčka, která se již nazývají superpotravinou. Nepomýšleli jste například na to, že byste zřídili na svých webových stránkách „kuchařku“, do níž by mohla přispívat široká veřejnost svými osvědčenými recepty a fotografiemi? Motivovat tím, že se jednou měsíčně jeden vybere a autor odmění?

 

Většina našich členů má svoje webové stránky a sociální sítě a výše zmíněné si dělají samostatně. Já bych toto v budoucnosti zařadila spíše do časopisu.

 

Ostatně – jak je to s konzumací drůbežího masa u nás? Jíme ho optimální množství? Třeba toho krůtího?

 

Spotřeba drůbežího masa, včetně krůtího, byla vloni u nás přes 26 kg na osobu a rok. Drůbeží maso nemá žádné omezení z důvodů náboženských a je konzumováno na celém světě. Spotřeba drůbežího masa se neustále zvyšuje jak v ČR, tak v ostatních zemích. Drůbeží maso má příznivé biologické a nutriční vlastnosti a je dobře stravitelné a dietní. U drůbežího masa je důležitá ekonomická výhodnost oproti masu z ostatních jatečných zvířat. Produkce krůtího masa má v ČR v posledních letech spíše stagnující či snižující se trend. 

 

Podobná otázka týkající se vajec: kolik jich sní týdně průměrný Čech? Je to hodně, nebo málo v porovnání s jinými zeměmi?

 

Průměrná spotřeba vajec vloni byla v ČR 

255 kusů na obyvatele. Spotřeba vajec se v posledních letech zvyšuje, jelikož vejce je levný zdroj živočišné bílkoviny, na vejce nejsou zaznamenány alergie a v posledních letech byl vyvrácen i vysoký obsah cholesterolu. Vejce bylo, je a bude nedílnou součástí české kuchyně. Současný spotřebitel ho bere jako samozřejmost a jeho význam trochu podceňuje. 

Slepičí vejce je z výživového hlediska plnohodnotnou potravinou s ideálním složením proteinů (bílkovin), lipidů (tuků) a příznivým zastoupením vitaminů a minerálních látek. Vejce patří mezi potraviny s nejvyváženějším obsahem nutričně významných látek a zároveň i s vysokou stravitelností (u žloutku až 100 %). Stravitelnost vaječných proteinů je 98–100 %. Vejce obsahuje všechny vitaminy kromě vitaminu C a z minerálních látek má hlavně vysoký obsah železa, fosforu, draslíku a jódu, ze stopových prvků je významný obsah např. selenu.Vejce je svým obsahem komplexní potravina s vysokou výživovou hodnotou. Vejce je jednoduše zpracovatelné, a hlavně pro spotřebitele snadno dostupné. Světové vědecké kapacity předpokládají, že právě vejce bude tou potravinou, která pomůže uživit stále vzrůstající světovou populaci v následujících 50 letech. Vejce je součástí zdravé výživy. Tomu ho předurčuje jeho výživová hodnota. Konzumace jednoho až dvou vajec denně je podle současných vědeckých závěrů bez problémů.

 

Lze působit na větší odběr drůbežího masa a vajec třeba pro nemocnice, rehabilitační centra, školní jídelny?

 

Za pomocí ministerstva zemědělství a Agrární komory se v současné době této otázce věnujeme a věříme, že v příštích letech tyto organizace začnou dávat přednost tuzemským produktům z drůbeže.

 

O čem vypovídá strategie unie do dalších let? Čeho byste rádi dosáhli?

 

Samozřejmě stoprocentní soběstačnosti ve výrobě drůbežího masa a vajec!

ptala se Eva Brixi

 

 

 

 

 

 

 

MB_09/17_08-09

 

 

 

Tušili jste, že mléčný vápník ovlivňuje nejen kosti, ale i tlak nebo hmotnost?

 

Zabývat se zdravou výživou je nejen módní, ale potřebné. K udržení kondice, radosti ze života je pestrá, čerstvá a jednoduchá strava více než vhodná. Však si to přiznejme – když se naobědváme v klidu a sníme „něco“ jednoduššího, je nám lépe, než když do sebe v chvatu cestou odněkud někam naházíme „cosi“ z papírového sáčku. Návrat k osvědčené kultuře stravování, včetně prostých receptur, má své jasné důvody. Ovlivňuje naši pohodu, výkonnost, zdraví. Důležité faktory, o nichž přemýšlíme stále více. Přesvědčen je o tom také Ing. Jíří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského. Zeptala jsem se ho:

 

Přestože se dnes někdy setkáváme s vyvracením pozitivního vlivu mléčného vápníku například v prevenci proti osteoporóze, vědecká fakta hovoří jasně ve prospěch kalcia z mléka a mléčných výrobků. Jaké jsou ale další benefity takto získaného vápníku?

 

Ve výživě současné populace zajišťují mléčné výrobky asi 70 % přísunu vápníku. Zbytek je dodáván zeleninou a ovocem (16 %), vodou (7 %), cereáliemi (4 %), masem a rybami (3 %). Nejznámějším přínosem vápníku je jeho vliv na růst kostí. Tento proces probíhá v dětství a dospívání. Přibližně ze dvou třetin je ovlivněn genetickou výbavou jedince, ale také faktory okolního prostředí – tělesným cvičením, výživou, vitaminem D apod. Vápník, zejména vápník obsažený v mléce, má prvořadou úlohu. Četné studie prokázaly, že spotřeba vápníku obsaženého v mléce, a to především před pubertou, má vliv nejen na velikost kostí, ale také na kostní hmotu. Optimální je konzumovat denně tři porce mléčných výrobků, např. jednu sklenici mléka + jeden jogurt + kousek sýra (50–100 g).

 

Je prevence osteoporózy a zlomenin opravdu tak vážnou záležitostí, anebo jde o lobby vašeho oboru?

 

O lobby nejde, naopak o léty potvrzené pravdy, od nichž jsme se začali odklánět v souvislosti s diskuzemi o výživě. Je prokázáno, že vysoká kostní hmota v dospívání chrání před rizikem osteoporózy a zlomenin (zápěstí, obratle, krčku stehenní kosti), které se objevuje daleko později (kolem 60 let) a s přibývajícím věkem jen dále narůstá. Další navýšení množství kostní hmoty o 10 % znamená snížení rizika zlomenin o 50 %. A to je pádný důvod k zamyšlení se nad tím, co by měl obsahovat náš jídelníček. Osteoporóza se vyznačuje úbytkem kostní hmoty a poruchou mikrostruktury kostní tkáně, zrychleném u žen po menopauze s ukončením činnosti vaječníků, a vyvolává riziko zlomenin. Úbytek kostní hmoty vzniká v důsledku převahy odbourávání kostní hmoty nad novotvorbou. Odpovídající přísun vápníku po celý život je hlavní prevencí mnohých neduhů.

 

Někdo tvrdí, že dostatek vápníku v lidském organizmu ovlivňuje i naši hmotnost. Je to tak?

 

Studie in vitro na lidských adipocytech (buňkách tukové tkáně), in vivo na zvířatech a také na člověku napovídají o příznivém působení vápníku na tělesnou hmotnost. Vápník má pravděpodobně regulační úlohu na energetický metabolizmus buněk, což postupně potvrzují vědecké studie. Navazující studie poté dále naznačily, že lidé konzumující více nutričně hodnotných potravin, např. mléčných výrobků, mají také nižší celkový příjem energie (kcal) a nejsou obézní. 

 

Prý lze jistý přínos pozorovat v souvislosti s krevním tlakem? 

 

To je zajímavé. Četné pozorovací studie na lidech poukazují na vztah mezi spotřebou vápníku a krevním tlakem. Studie provedené v Norsku u 7543 mužů a 8053 žen ve věku od 25 do 69 vedly ke zjištění, že při pravidelné spotřebě mléčných výrobků dochází k poměrně malému, ale významnému snížení systolického a diastolického krevního tlaku. Obecněji lze říci, že nutriční přístup založený na dietě s nízkým obsahem tuků, ale bohaté na mléčné výrobky, ovoce a zeleninu, je velice účinný. Další vědecké studie napovídají o příznivé úloze vápníku také na jiná onemocnění vyvolaná většinou více faktory. Jde například o účinek v prevenci rakoviny tlustého střeva, zprostředkovaně i možných cévních mozkových příhod, předcházení tvorby zubního kazu a mnoha dalších. Konečné výsledky musejí být ale ještě potvrzeny.

 

Vápník v lidském těle je tedy docela věda...

 

I tak by se to dalo tvrdit. Na 99 % tělesného vápníku je obsaženo právě v kostech. Zbývající 1 % vápníku v lidském těle má zásadní význam pro mnohé životní funkce organizmu – srážlivost krve, srdeční a svalovou činnost, již zmíněný krevní tlak, přenos nervového popudu svalu, fungování mnohých enzymů apod. Obsah vápníku v krvi musí zůstat stálý. I jeho nepatrná změna může vyvolat potíže, např. zvýšenou dráždivost nervového systému, nebo dokonce srdeční zástavu. Vápník je z těla průběžně vylučován – močí, stolicí, potem. Pokud je jeho přísun nedostatečný, organizmus začne využívat jako zdroje právě vápník obsažený v kostech, aby udržel jeho obsah a zajistil životní funkce. Proto je konzumace vápníku tolik důležitá. Protože si organizmus vápník sám nevytváří, musí být tato látka dodávána výživou. Nejbohatší potraviny na vápník jsou mléko a mléčné výrobky. Další potraviny jako sardinky (s kostmi), některé ovoce nebo zelenina (kapusta, ořechy, mandle) a některé minerální vody také vápník obsahují, ale v daleko menším množství. Vzhledem ke své vstřebatelnosti a biodisponibilitě nejsou však všechny zdroje vápníku rovnocenné.

 

Co bychom ještě měli vědět?

 

Vápník musí být našemu tělu dodáván v rozpustné formě, aby se v něm mohl vstřebávat. Je třeba mít na paměti, že se tento proces snižuje s věkem a naopak zvyšuje v některých fyziologických stavech (těhotenství, dospívání apod.). Ke vstřebávání vápníku rovněž přispívají v mléce obsažené fosfopeptidy a laktóza, která navíc podporuje vstřebatelnost vápníku i v dolní části střeva, a to zejména v případě nedostatku vitaminu D. Většina rostlinných zdrojů – s výjimkou kadeřavé kapusty – obsahuje látky, kvůli nimž je vápník nerozpustný, a tedy málo vstřebatelný: Jsou to například fytáty v pečivu, cereáliích, sóje, luštěninách nebo oxaláty, např. ve špenátu, rebarboře, řeřiše, šťovíku či taniny, 

např. v čaji. Vstřebatelnost vápníku u člověka je v případě jednotlivých potravin velmi různá: mléko 32,4 %, sýry 32,8 %, jogurty 25 %, špenát a řeřicha 5–13 %, kadeřavá kapusta 29–32 %, obohacená sójová šťáva 23,7 %, vápenaté minerální vody 32,3 %. 

 

Jsou všechny zdroje vápníku rovnocenné?

 

V případě porovnání jednotlivých zdrojů je třeba brát v úvahu obsah vápníku i jeho vstřebatelnost a tzv. biodisponibilitu. Přestože je vápník obsažený v kapustě vstřebáván stejně dobře jako vápník obsažený v mléce, kapusta není na vápník tak bohatá. Jeden litr mléka obsahuje přibližně 1200 mg vápníku, zatímco 1 kg kapusty (vařené) pouze asi 300 mg. Abychom tedy získali 300 mg vápníku, musíme vypít hrnek mléka, což je reálné, nebo sníst téměř kilogram kapusty, což by se asi málokdo odvážil. 

Poté, co je vápník ve střevě vstřebán, musí zůstat zadržený v kostech a nesmí se vyloučit močí. Proto musíme rozlišovat mezi vstřebatelností (ve střevě) a reálnou biodisponibilitou (pro kosti). Mléčný vápník vykazuje velice dobrou biodisponibilitu. Mléčný vápník navíc využívá „efektu hlavních denních jídel“. Tedy rozložené a prodloužené vstřebání vzhledem ke zpomalenému střevnímu vyprazdňování, což příznivě působí na jeho vstřebávání a kostní retenci. To však neplatí pro ostatní zdroje vápníku, které se přijímají mimo hlavní denní jídla.

 

Jaký je doporučený nutriční přísun vápníku? 

 

Denní příjem vápníku se v evropské či americké stravě pohybuje mezi 600–1200 mg. Z tohoto množství se vstřebává jen 5–50 %. Přibližně 50–70 % celkové denní spotřeby se hradí mlékem a mléčnými výrobky. Ve většině případů se uvádějí tyto doporučené denní dávky:

l 500 mg u dětí ve věku 1–3 let 

l 700 mg u dětí ve věku 4–6 let

l 900 mg u dětí 7–9 let

l 1200 mg u mládeže ve věku 10–19 let

l 900 mg u těhotných a kojících žen

l 1200 mg u žen nad 55 a u mužů nad 65 let. 

Odborníci na metabolizmus se shodují v názoru, že využitelnost vápníku z mléka a mléčných výrobků je vysoká. Mléko totiž neobsahuje látky, které vážou vápník do nevstřebatelné hmoty, čímž znemožňují jeho využití, a naopak obsahuje laktózu a některé aminokyseliny, které využitelnost vápníku zvyšují. Mléko a mléčné výrobky jsou potraviny bohaté na živiny a současně jde o cenově dostupný zdroj naší výživy. Zejména fermentované mléčné výrobky (např. jogurty) a sýry patří mezi nutričně hodnotné potraviny nabízející široké spektrum základních živin, a to vysoce kvalitní mléčné bílkoviny, vitaminy a minerální látky (vápník, fosfor, draslík, jód aj.) Současně přitom jde o potraviny, které nemají příliš mnoho kalorií – oproti nutričně chudým potravinám označovaným za „prázdné kalorie“.

připravila Eva Brixi

 

300 mg vápníku je možno získat např. z těchto zdrojů:

  4 3 kg pomerančů

  4 2 jogurty

  4 5 baget

  4 ¼ litru mléka

  4 1 kapusta o váze asi 850 g

  4 30 g tvrdého sýra, např. ementálu

  4 40 g sýra s modrou plísní

  4 300 g tvarohu nebo čerstvého sýra

  4 4 kg hovězího masa

  4 120 g mandlí

  4 80 g sardinek s kostmi

  4 2,5 l pomerančového džusu

  4 10 talířů sójových klíčků

 

Obsah vápníku v některých mléčných výrobcích

 

  výrobek mg vápníku 

ve 100 g výrobku

   parmazán 1247

   ementál 1000

   eidam/gouda 850

   sýr s modrou plísní uvnitř těsta 600

   camembert 45 % t. v suš. 400

   tavený sýr 25 % t. v suš. 346

   tavený sýr 45 % t. v suš. 300

   tavený sýr 65 % t. v suš. 243

   balkánský sýr 280

   čerstvý kozí sýr 240

   čerstvý smetanový sýr 70 % t. v suš. 222

   bílý jogurt 140

   kozí mléko 126

   plnotučné kravské mléko 120

zdroj: Y.Soustre – CERIN, Nr.9/2004

 

 

 

 

 

 

 

MB_09/17_10-11-12

 

 

 

Učíme svět i domácí turisty vnímat krásy, souvislosti, výjimečnosti

 

Jak byste nabídli turistům, ať domácím, či zahraničním, Českou republiku? Čím byste upoutali jejich zájem, naladili jejich zvídavost? Ostatně – znáte svou zemi? A máte ji rádi? Proč se vám doma líbí? V poslední době snad až příliš často mluvíme spíše o tom, 

co nás tady trápí, obtěžuje, co vadí a překáží. V záplavě každodenních banálních stesků zapomínáme na to pěkné, co tu máme, na drobnou poezii všedního dne 

i na kořeny předků spočívající v citlivém ztvárnění krajiny do svědectví dějin v nevídané hodnoty.

 

Nejen o tom dávají vědět doslova celému světu pracovníci České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Ostře a v souvislostech si uvědomují takové samozřejmosti, jaké my ostatní často zbytečně podceňujeme: že je to u nás opravdu krásné a že horší se dá napravit. Že se tu lidem přese všechny překážky, které obtěžují, dobře žije. A že je tady mnoho věcí hodných obdivu, od chrámů staletí až po střípky kouzelné krajiny stejně tak jako odkaz dávných řemesel, vynálezů, sbírek. Monika Palatková, ředitelka CzechTourism, napověděla dále:

 

Jak dnes charakterizovat poslání agentury CzechTourism?

 

Je to poměrně jasné. Tím, že jsme státní příspěvková organizace, je naším úkolem propagovat Českou republiku ve světě i doma jako zemi řady příležitostí, a ne pouze z oblasti cestovního ruchu. Šíříme povědomí o naší zemi, jak jen nejlépe umíme, jako o místu nejen bohatých kulturních tradic a historických skvostů, ale jako o destinaci, která má záviděníhodné tradice, vynikající podnikatele, malebnou krajinu, úctyhodné památky, šikovné lidi, zajímavá regionální lákadla k odpočinku, poznávání, navazování kontaktů. Představujeme veletrhy, soutěže, výstavy, výročí. Myslím, že dnes poskytujeme servis se všemi atributy komerčního subjektu, a troufám si tvrdit, že naše výsledky tomu odpovídají i přesto, že jsme malý tým. Mám radost, že odezva komerčních partnerů, nejrůznějších organizací, profesních uskupení, samospráv je dnes velmi dobrá. Nemáme se zač stydět ať na domácí půdě, tak všude tam, kde působí naše zahraniční kanceláře. Jinými slovy – prostřednictvím nespočtu aktivit se snažíme o to, aby k nám přijíždělo stále více turistů, utráceli zde smysluplně své peníze, ale také obchodníků, kteří zde vytvoří patřičné kontakty. Staráme se tedy o image naší země a snažíme se světu sdělit, že máme co nabídnout. A navíc – podle průzkumů jsme šestou nejbezpečnější zemí. I to je dnes uznávaný argument.

 

O propagaci krás a zajímavostí České republiky za hranicemi naší vlasti i mezi samotnými českými turisty se stále hodně diskutuje. Každý tomu rozumí a každý by to uměl... Co a jak CzechTourism tedy jako specializovaná státní organizace dělá?

 

Nejprve k prvé části otázky. Souhlasím s vámi. Mnozí se domnívají, že cestovní ruch je obor, který může dělat kdokoli, s jakýmkoli vzděláním i bez něj, muži, ženy, mladí i ti ve věku moudrých. Cestovní ruch je námět k debatám velmi štědrý, kdokoli se může lehce strefovat, kritizovat bez znalosti věci. Je mi to trochu líto, mrzí mne to, protože cestovní ruch v České republice díky tomu, co všechno přináší naší ekonomice, rozhodně není ničím zanedbatelným. Je to disciplína, která má své opodstatnění, pravidla, styl a výsledky. A měl by požívat stejné vážnosti jako třeba strojírenství, automobilový průmysl, potravinářství. S patřičným respektem. Samozřejmě jde o odvětví, které není exaktní, je vázané na emoce, na fungující služby, lidskou přívětivost, přání se vracet, mít co sdělit. Na druhé straně je to i fyzicky velmi náročný obor, zejména hotelový průmysl. CzechTourism se snaží, aby tento obor fungoval a byl nosnou platformou k tomu, aby Českou republiku znalo stále větší množství lidí a vraceli se k nám.

Opíráme se dnes o střednědobou strategii do roku 2020. Obsah, nástroje a cíle plus finanční prostředky máme, víme, čeho bychom rádi dosáhli. V propagaci České republiky jsme poměrně flexibilní, neděláme, jak se říká, od stolu. Velice nám pomáhá Rada pro strategii, kterou jsem založila jako poradní orgán, v níž jsou zástupci řady svazů, asociací, sdružení 

jako například Svaz obchodu a cestovního 

ruchu ČR, Český aeroholding, Asociace kra-

jů ČR a další. S nimi se radíme, inspirujeme se navzájem, vytváříme koncept, na jehož základě ladíme konkrétní akce, projekty, možnosti. Hledáme cesty, jak lépe spolupracovat se sportovci jako úspěšnými ambasadory naší země, s jednotlivými odlehlejšími místy, která mají zahraničním návštěvníkům co nabídnout, ale ti o nich zatím neví, a postupně tak utváříme funkční model k ještě atraktivnější propagaci naší země. Pro mne je to dobrá zpětná vazba. Rada pro strategii má sice poradní charakter, ale je ideálním řešením pro vznik nových nápadů, připomínek, což je podle mne to pravé, co nás může posunout dál. Posoudit nosné segmenty trhu v cestovním ruchu se tak daří adresněji, má to větší smysl.

 

Cestovní ruch přináší do státní pokladny nemalé prostředky. Praha údajně letos již turisty ani nedokáže pojmout. To je svým způsobem dobrá zpráva. Ekonomika příjmy z cestovního ruchu potřebuje, někdy to však někteří ekonomové nechtějí slyšet a tento obor vnímají pořád jako nějaký parazitický, plný podvodníků a nekalých praktik. Jaký je váš názor na takové poznámky?

 

I tyto názory existují, a souhlasím, už hodně let, ba desetiletí. Je to patrně tím, o čem jsem již hovořila, že do cestovního ruchu mluví všichni stejně tak jako třeba do hokeje a fotbalu. Cestovní ruch je totiž dobře na očích, je vidět. Do fabriky, kde se lisují kovové součástky, se člověk jen tak nedostane, kdežto na oběd do restaurace si zajde většina z nás každou chvíli. Domnívám se však, že by měla být celospolečenská pozice cestovního ruchu umocněná větší vážností, a nejen proto, kolik prostředků cestovní ruch našemu hospodářství generuje. Druhoplánově přece nejde jen o to, jaký počet turistů přijede, ale i o to, jaké podněty u nás získají, třeba i z hlediska podnikání, obchodu apod. 

Měl by to být obor uchopený jako každé jiné odvětví. Ze satelitního účtu lze vyčíst jeho podíl na HDP (2,8 %), informace o podílu na zaměstnanosti (4,4 % – 228 000 lidí). Určitě je nutné tato čísla brát v úvahu a nadále dobře prezentovat, zvyšovat prestiž. Vezměte si jen, co ekonomice státu přináší kongresový turizmus! Loni byla Praha na 11. místě mezi světovými městy v počtu uspořádaných kongresů, odehrálo se jich zde 126. Byli jsme před Bruselem či Davosem. A ČR byla 27. zemí na planetě se 156 kongresy. Díváme se optimisticky, učíme svět i domácí turisty vnímat krásy, souvislosti, výjimečnosti.

 

Stěžejním je ve spektru vašich aktivit patrně marketing, jehož úloha ovlivňuje všechno ostatní. Na co všechno se zaměřuje?

 

Ano, marketing je pro nás alfou a omegou, naplňuje naši strategii v praxi. Když se podíváte na webové stránky, zjistíte, kolik rozmanitých aktivit pokrýváme, čeho se CzechTourism účastní. V poslední době se hojně zaměřujeme na eventy, což se ve vztahu k domácí klientele hodně osvědčilo. Loni jsme se účastnili například Pražského jara, Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov, Zlaté Tretry v Ostravě a řady dalších. Oficiální expozici jsme měli na 20 zahraničních veletrzích a kromě toho jsme byli přítomni na dalších 75 veletrzích. Marketingově jsme koordinovali oslavy výročí Karla IV., zrealizovali jsme kreativní koncept Královské zážitky na karlovských místech, do života jsme uvedli koncept Česko je COOL! (získal místo v kategorii Event marketing na IMC European Awards). Web Lovci zážitků vybojoval první místo v online kategorii soutěže Zlatý středník. A to zdaleka není vše.

Na základě našeho marketingu lze změřit, jak jsme efektivní. Vyhodnocujeme počet příjezdů do České republiky, výdej klienta, devizové inkaso... Dokážeme už dnes dobře odhadnout, co chce zahraničí turista u nás vidět, prožít. I když jsou pamětihodnosti, tedy především architektura, a to zejména v Praze, stěžejním požadavkem, cizince se snažíme orientovat i na další lokality české krajiny, která jim často učaruje, a oni se vracejí. To je podstatné. Nese to s sebou také významné osobní reference. Na základě těchto zkušeností sestavujeme pak tematické itineráře na daný rok, podle nichž představujeme zajímavá místa zahraničním touroperátorům...

Kolik akcí jste letos zatím uspořádali a co ještě vás čeká? A kde všude?

 

Bylo jich velmi mnoho a o řadě z nich se dočtete na našich webových stránkách. Jak jsem již naznačila, nejvíce turistů zatím chce vidět hlavně Prahu, tak to prostě je. Pro ně, ale i pro domácí cestovní ruch, máme letos téma baroko, a jak se potvrzuje, je to téma velmi vítané. Stejně tak další téma, které bude nosné v ro-

ce 2018 – první republika, jsme trefili. Akcent je stále na kulturu, na naše kulturní dědictví. V popředí zájmu je ale stále více také sport – cyklistika, zimní sporty. Atraktivní je lázeň-ství – o naše lázně je větší a větší zájem, ale spíš než o programy ryze medicínské jde o pobyty relaxační, a to u střední a starší věkové kategorie lidí, kteří si rádi užívají a mají peníze právě na takové aktivity. Tito turisté se stávají z velké většiny věrnými.

 

Je lákavá i česká kuchyně?

 

To je složitější otázka. Pro mnohé návštěvníky je zatím velkou neznámou. Ale vyhledávaná je naše národní kuchyně například korejskými turisty, ti jsou pověstní tím, že rádi poznávají i kulinářské umění ostatních, naopak Číňané o ni moc nestojí. Přiznejme si, že česká kuchyně nedosahuje věhlasu francouzské či italské, mluvím o věhlasu, nikoli o dobrotách, na ty slyší spíše domácí turista. CzechTourism však tento směr zážitkového turizmu podporuje – moravské víno, plzeňské pivo, lázeňské minerálky, olomoucké tvarůžky, valašské frgály... A k vnímání radostí z českých národních jídel se snažíme napomoci i my – pod značkou Czech Specials certifikujeme české restaurace a pohostinství – tedy tam, kde se vaří z českých surovin a podle českých receptů. I to zákazníkovi napomáhá k volbě, snažíme se tím propagovat kvalitu a serióznost.

 

Podle jakých pravidel a principů sestavujete plán činnosti na jednotlivé roky? Vím, že vodítky jsou například jistá výročí mezinárodního charakteru, např. loni to byl již zmiňovaný Karel IV.

 

Připravujeme se rok co rok na desítky akcí – veletrhy, výstavy, press tripy, road show, workshopy, spolupracujeme s obcemi při konání a přípravě regionálních slavností, setkání atd. Jsme přítomni na nejvýznamnějších akcích týkajících se cestovního ruchu u nás i v cizině. Za sebou máme červnový Czech Republic Travel Trade Day – ojedinělý workshop k cestovnímu ruchu, jehož se zúčastnilo přes 60 nákupčích z celého světa a desítky českých subjektů nabízejících své služby v cestovním ruchu. Toto je naše služba české odborné veřejnosti, již zaštiťuje stát, tedy odehrává se na nejvyšší garanční úrovni. V říjnu nás čeká 

50. ročník TourFilmu, letos zaměřeným na retrospektivu. Za připomenutí určitě stojí fakt, že jde o nejstarší festival filmů s tematikou cestovního ruchu na světě. Pro odbornou veřejnost chystáme v listopadu Fórum cestovního ruchu, kde představíme nové trendy, 

počítáme s informacemi pro partnery ze samospráv, profesní uskupení; téma je vysoce aktuální: udržitelný cestovní ruch. A ne­jen v rovině ekologické. 

 

Jak to stíháte?

 

Jednoduché to není. Naší silnou zbraní je promyšlená organizace práce, efektivní hospodaření s časem, a to náš převážně ženský manažerský tým umí. Já vždy říkám, že ženy vydrží všechno, protože jim jde o věc, mají to nastaveno více srdcem než muži, kteří zase mají jiné silné stránky. Na práci je to znát. I když, přiznávám, že v dalších letech budeme hodně vážit, do jakých projektů půjdeme, právě s ohledem na kapacitní, lidské možnosti. 

Stačí na všechno, co byste rádi obsáhli, finance?

 

Určitě bychom neprotestovali, kdyby finančních prostředků bylo více. Myslím si však, že důležité je hledat i alternativní cesty, například takové, jaké fungují ve švýcarské centrále cestovního ruchu, která pro své partnery připravuje i komerční nabídky. Postupně tento princip zkoušíme a jsme přesvědčeni o tom, že přinese oboustranně výhodné řešení většině zúčastněným. 

 

Hojně se orientujete na spolupráci s médii, letos preferujete komunikaci s těmi internetovými. Je to s ohledem na fenomenální globální zásah elektronického sdělení či to jde ruku v ruce s oslovováním mladších lidí?

 

Je to tak. Medializace našich aktivit, bohatá spolupráce s novináři a médii, na to jsme vsadili a vyplácí se to. Dokladovat se to dá nejen přízní, již jsme si v médiích vydobyli, ale také na základě kvantitativních dat, jež vyhodnocujeme, měříme a měříme. Je to i naše povinnost – hospodaříme s veřejnými prostředky a výsledky musíme umět obhájit. A těší nás, že obhajovat máme co. A internet je i naše cesta do světa. Naše iniciativy na Facebooku jsou sledovány podle jednotlivých projektů a například Kudy z nudy mělo loni 403 000 fanoušků a 13 687 unikátních návštěvníků webu, Česko země příběhů 63 000 fanoušků, 793 000 unikátních návštěvníků a K700 (700 let od narození Karla IV.) 315 000 unikátních návštěvníků. 

 

Ostatně – víte, jak upoutat pozornost generace Y? A čím ji přesvědčit o tom, že ani dovolená v České republice není marná? A že je „doma“ co k vidění?

 

Prvním segmentem, na který cílíme, jsou „požitkáři“. Je to logické i ekonomické. Další skupina představuje lidi ve věkovém rozmezí 

26–34 let. To jsou ti, od nichž si slibujeme, že si na „produkt“ Česká republika zvyknou a časem zmoudří, uvědomí si hodnoty, které nabízí, a budou se vracet. Také budou mít zač a co utrácet. A pokud jde o teenagera, samotnou generaci Y? Co nabídnout té? Lázeňství ji neoslovuje. Hrady a zámky už má za sebou z dětství. Co doporučit, nač ty nejmladší chytit? Těžko soudit. Zkusili jsme to s youtubery. To zabralo. Pomohli nám zkomunikovat určitá místa, kam jsme nejmladší turisty potřebovali nasměrovat. Youtuber hovoří stejným jazykem jako oni, je to jeden z nich, vrstevníci mu věří. Za námi je úspěšný videoklip o baroku, sice hodně diskutovaný, ale nám pomohl vzbudit i u nejmladších zájem o barokní architekturu, a nejen o ni. A o to šlo. 

Samozřejmě udržet musíme bonitní návštěvníky, kteří se nebojí utrácet. Ti musí mít stále dojem, že jsme úžasná země, kde je co vidět, poznávat, kde si odpočinout. Samozřejmě že záleží na úrovni služeb v regionech, na vlídnosti personálu, ostatně cestovní ruch je o lidech... S tímto početným tržním segmentem je potřeba dobře pracovat, věnovat se mu. Stejně jako oné generaci nastupující – například festival TourFilm míří svým programem i na školáky a středoškoláky.

 

Pravidelně zvete zahraniční novináře a zástupce cestovních kanceláří do České republiky. Jaký ohlas má toto úsilí?

 

Myslím si, že to je a bude i dále nedílnou součástí naší práce. Není nic přesvědčivějšího než možnost vidět na vlastní oči, být u toho. Domnívám se, že není jiný státní subjekt, který pro ČR umí získat v zahraničí tak velký mediální prostor jako CzechTourism. Propagujeme republiku nejen jako příznivou dovolenkovou destinaci, ale propojením se sportem, kulturou a dalšími obory tak vzniká mnohem širší rámec povědomí o naší zemi. A protože máme co nabídnout – tedy Českou republiku – dobře se to vrací. Skutečným měřítkem je a bude zvyšující se zájem zahraničí o Českou republiku. Například náš ředitel zahraničního zastoupení v Koreji jezdí s těmito účastníky na Moravu a velmi podrobně jim tento region představuje. Obchod je nejen o číslech, ale především o lidech, vztazích, a té vstřícnosti...

Jedno číslo: příjem z cestovního ruchu byl loni pro Českou republiku 154 miliard korun, o čtyři miliardy více, než jsme plánovali. Pro letošek odhadujeme, že by příjem z cestovního ruchu mohl vzrůst na 161 miliard korun.

Cestovní ruch a emoce. To je silné spojení. Jak využíváte tuto synergii k propagaci jiných koutů Česka, než je Praha?

 

Má to dva úhly pohledu. To, jaký zvuk má v cizině Praha, nelze pominout a je třeba se zájmem turistů stále kalkulovat. Prostě Praha je fenomén, a to je nutné brát v úvahu. Na druhé straně víme, že napříč Českou republikou je tolik krásných míst, památek, muzeí, výstav, přírodních scenérií, atrakcí (zámecké parky, botanické zahrady, stezky), které se prostě líbí... A když se vám někde líbí, šíříte pochvalu dál.

 

Spolupracujete s firmami, které patří do oboru cestovního ruchu? Nemyslím tím jen hotely, cestovní kanceláře, ale třeba i pořadatele výstav, oslav, setkání, místní vinaře, pekaře, uzenáře, majitele muzeí, zámeckých sídel.

 

Tím, že jsme státní organizací, máme přece jen dosti striktně daný rádius působení. Takže odpověď zní: ano, ale spíše prostřednictvím profesních uskupení, třeba přes Asociaci horských středisek, Asociaci kempů, Klub českých turistů, Svaz léčebných lázní, Svaz vinařů ČR a další.

 

Jaké zkušenosti z cestovního ruchu v zahraničí by byly dobře aplikovatelné či inspirativní pro naše podnikatele?

 

Cestovní ruch přispívá do státní pokladny ročně zhruba 150 miliardami korun. Jsme srovnatelní se zemědělstvím, pojišťovnictvím. Cestovní ruch je tedy plnohodnotným odvětvím naší ekonomiky. Zcela srovnatelný se zahraničím. Co nám někdy chybí, je péče o vztah, vědomí potřeby poskytovat kvalitní servis. Snaha o to, aby se u nás měl zahraniční, ale i domácí turista jako v bavlnce. Všichni, kteří v cestovním ruchu pracují, by měli mít na paměti, že cestovní ruch je živí, a že laskavost k zákazníkovi je hodnotou, která další hodnoty generuje. 

 

Máte u nás své oblíbené místo, kam se ráda vracíte? Romantiky je tu víc, než asi dokážeme postřehnout...

 

Každá země je pro správného vlastence krásnou. Česká republika i přesto, že ji často vnímáme pod palbou negativních názorů, je destinací, která má čím nadchnout. A kam se já ráda vracím? Určitě na Domažlicko, které je mým rodným krajem, ale mám ráda i české hory a řeky…Řekla bych to tak, že jsem u nás stále okouzlená místy, která znám, a nadšená těmi, která teprve poznávám. 

 

Řídíte tým, jehož management se skládá z velkého počtu žen. O kreativitu tedy asi není nouze. Jaké benefity to má?

 

Jeden velký: vím, že se na svůj tým mohu spolehnout. ptala se Eva Brixi  zzz

foto Pavel Kačer

 

 

 

 

 

 

 

MB_09/17_13

 

 

 

Chuť kávy závisí na mlýnku

 

Doma si můžete připravit špičkovou kávu bez toho, abyste museli mít za sebou baristické kurzy a zařízení za desetitisíce. Potřebujete jen vodu, čerstvou zrnkovou kávu, některý z nástrojů pro přípravu kávy a... Mlýnek! A ten stojí za to vybírat pečlivě. Jednak ho doma nejspíš budete mít celé roky a jednak rozhoduje o tom, jaké chutě z kávy do šálku dostanete. U espressa dokonce někteří tvrdí, že kvalitní mlýnek je doma důležitější než samotný stroj. Jak tedy vybrat ten správný, radí Jaroslav Tuček, zakladatel pražírny doubleshot.

 

Máte raději kávu překapávanou (ať už z překapávače, frenchpressu, V60, nebo z dalších) nebo doma děláte espresso? Podle toho byste totiž měli vybírat i mlýnek. Zatímco skoro všechny mlýnky, které zvládnout mlít extra jemně na espresso, vám namelou i kávu na 

filtr, obráceně to neplatí. Jenomže také jsou zpravidla násobně dražší, takže se vám nevy-platí investovat do mlýnku na espresso, pokud ho doma neděláte. „Jemnost mletí je jedním z nejdůležitějších parametrů při přípravě kávy. Právě u espressa je typické, že si lidé kupují domů stroje za desetitisíce, ale k nim nevhodný mlýnek, který nezvládne mlít kávu tak jemně a konzistentně, aby si vůbec mohli udělat správné krémový a silný nápoj. Málokterý amatérský mlýnek to totiž zvládne,“ popsal 

Jaroslav Tuček.

Mlecí kameny, nebo čepele? Tady je odpověď vždy stejná. Kávomlýnek by měl mít vždy mlecí kameny, nikoliv čepele. „Mlýnky s kovovými čepelemi totiž kávu nemelou, ale sekají. Káva se tedy nenamele rovnoměrně, a k tomu se stykem s čepelemi zahřívá a uvolňuje cenné oleje, které chcete pro její chuť uchovat uvnitř. Navíc si tu nemůžete nastavit hrubost mletí,“ vysvětlil Jaroslav Tuček.

Ruční, nebo elektrický? To záleží na tom, jak často kávu připravujete a jakou. Do většiny domácností, které pijí filtrovanou kávu, většinou stačí jednoduché ruční mlýnky s nastavitelnou hrubostí. Za minutu nebo dvě si namelete dost na jeden šálek kávy a mlýnek vás nebude stát víc než pár set. Ruční mlýnky ale většinou nezvládnou jemné mletí na espresso, takže pro něj už musíte sáhnout po kvalitním elektrickém mlýnku, ceny se obvykle pohybují v desetitisících.

Jak hrubě mlít? To záleží na tom, jakou kávu si připravujete. Na frenchpress volte mletí hodně hrubé, na V60 nebo aeropress jemnější, extra jemné na espresso a úplně nejjemněji na džezvu. Základem je vybírat mlýnek s nastavitelnou hrubostí mletí. A to je možné pouze u mlýnků s mlecími kameny. „Pokud nevíte, na jakou hrubost mlít, tak když si objednáte na www.doubleshot.cz kávu, stačí do objednávky napsat, že byste chtěli vzorek mletí pro vaši přípravu a my vám ho rádi s kávou pošleme,“ dodal Jaroslav Tuček. (tz)

 

 

 

 

 

 

 

MB_09/17_14-15

 

 

 

Narušujeme zažité stereotypy, vytváříme pozitivní vzory

 

Gabriela Křivánková je spoluzakladatelkou a předsedkyní správní rady obecně prospěšné společnosti yourchance, která sídlí v Praze. Před pár lety vstoupila do světa businessu, do světa citlivých vztahů a konání dobrých skutků a své kariéře dala nový směr. Nelituje.

 

Jste spoluzakladatelkou obecně prospěšné společnosti, která úspěšně funguje víc než sedm let. Jak se stane, že se člověk rozhodne založit neziskovou společnost? U Billa Gatese to asi nikoho nepřekvapí, ale v běžném životě moc zakladatelů takových společností nepotkáváme.

 

Před sedmi lety jsem stála na pomyslném rozcestí a přemýšlela nad tím, zda se nechat zaměstnat, nebo jít vlastní cestou v podobě podnikání. Nakonec vyhrála druhá varianta a já se rozhodla vzít některé věci do vlastních rukou a začít podnikat. Navíc k sociální oblasti, psychologii a vzdělávání jsem měla vždy blízko. Když jsem potom vše diskutovala se spoluzakladatelkou Janou Merunkovou a propojily jsme jednotlivé oblasti zájmu, vznikl koncept yourchance.

 

Ve své předchozí praxi jste se věnovala optimalizaci procesů, projektovému řízení, a také oblasti, která se nazývá performance tuning. Co to vlastně je?

 

Myslím, že optimalizaci procesů a projektové řízení nemusím příliš představovat, to většina čtenářů zná a ve své praxi používá. Performance tuning spočívá v ladění výkonů společnosti, sledování interních odběratelsko-dodavatelských vztahů a jejich optimalizaci z pohledu kvality i kvantity. Tento koncept využívá systemického přístupu, včetně systemického koučování jednotlivců i týmů.

 

Většinu svého profesního života jste se pohybovala v manažerských pozicích, v prostředí orientovaném na výkon a efektivní využívání zdrojů. Co vás vedlo do neziskového sektoru?

 

Nevnímám mezi fungováním neziskové společnosti a běžné komerční firmy až zas takové rozdíly. K yourchance já i Jana přistupujeme jako k firmě, pracujeme s procesní strukturou firmy, strategií, taktikou, jde nám o kvalitu toho, co děláme, dodržení závazků vůči našim donorům, partnerům, klientům i spolupracovníkům. Jediné, co vždy říkám, je, že neziskový sektor má navíc přidanou hodnotu v tom, že „pácháme dobro“. Oceňuji i kooperaci mezi neziskovým sektorem a komerční sférou, která navzájem obohacuje obě strany.

 

Rozpomenete se na moment, který byl tím posledním impulzem, kdy ve vás dozrálo rozhodnutí změnit svůj život?

 

Úplně přesně. Jak už jsem uvedla, působila jsem většinu času své profesní dráhy na manažerských pozicích, které souvisely s vedením lidí. V době, kdy jsem se rozhodla odejít z firmy, ve které jsem pracovala už jako studentka, a hledala další možné uplatnění, jsem často narážela na to, že jsem mladá a překvalifikovaná. Jednou mě to opravdu rozčílilo a rozhodla jsem se udělat změnu, přestože jsem měla z podnikání veliké obavy. U nás doma nikdo nepodnikal, v mém okolí také nebylo příliš mladých podnikatelů. Musela jsem se tedy začít ještě více učit, více než kdykoli předtím. Tentokrát ale od lidí, kteří podnikají, jsou úspěšní a dělají některé věci jinak. V tu chvíli se změnil i okruh mých známých a kamarádů, kteří některé záležitosti nechápali. Po čase jsem určitá přátelství obnovila, jiná zanikla. Bylo to velmi těžké, ale já měla svůj cíl a věděla jsem, že pokud chci některé věci změnit, musím začít u sebe.

Čím se yourchance liší od dalších podobných organizací, které u nás působí?

 

Yourchance je společností, která pracuje na principech leadershipu, otevřené firemní kultury a hodnot, jsme orientovaní na výsledky a plně financovaní z darů od individuálních dárců či firem. Hodně dbáme na rozvoj svých spolupracovníků, dáváme jim prostor pro přemýšlení a přinášení nových námětů i podnětů. Očekáváme vysokou zodpovědnost a zároveň umožňujeme svým lidem roztáhnout křídla.

 

Yourchance stojí za dvojicí hlavních projektů – Začni správně a Finanční gramotnost do škol a podnikavost. Oba vlastně tak trochu souvisejí s nakládáním s penězi. Proč právě tahle oblast? 

 

Vnímám to tak, že se v rámci svých aktivit snažíme dávat lidem příležitost k tomu, aby mohli zažívat osobní prosperitu. Zda této příležitosti využijí, je na nich. Oba projekty spojují společná témata, kterými jsou hospodaření s penězi, osobní rozvoj, vztahy, podnikavost a uvědomění si, že jediný, kdo může změnit váš život, jste vy sami. Zároveň jste jedinou osobou, na kterou máte přímý a největší vliv.

Dětem z dětských domovů a v pěstounské péči pomáhá řada neziskových organizací, zejména při naplňování potřeb, dokud žijí v institucích náhradní rodinné péče. Jak pomáháte vy? A jak měříte výsledky své práce?

 

Troufnu si říci, že Začni správně je svým rozsahem největším projektem pomáhajícím dětem z dětských domovů a náhradní péče při vstupu do života v Čechách i na Moravě. Vycházíme z předpokladu, že potřeby každého člověka jsou rozmanité, proto přistupujeme ke každému individuálně, a nabízíme tak pomoc, kterou dotyčný v danou chvíli opravdu potřebuje. Vedle toho vytváříme funkční sítě Začni správně po celé České republice tak, aby projekt byl dostupný pro každého z cílové skupiny. Nabízíme pomocnou ruku každému, kdo o ni stojí. Narušujeme zažité stereotypy, vytváříme pozitivní vzory. Máme ucelenou metodiku, kterou pravidelně revidujeme a ve spolupráci s expertním týmem reagujeme na aktuální změny v ústavní výchově i náhradní rodinné péči. 

 

Součástí projektu Začni správně je také udílení cen Bílá vrána. Co je smyslem?

 

Při realizaci projektu Začni správně jsme se často setkávali s předsudky vůči mladým lidem z dětských domovů. Slýchávali jsme: kdoví, co se za nimi táhne, ten je černý, toho tu nechceme. Často jsme ani neušli zvídavým pohledům kolemjdoucích, když jsme řešili něco s mladými tmavší barvy pleti v kavárně. Rozhodli jsme se tedy začít bořit předsudky vůči této cílové skupině, ukázat, že jde o mladé lidi rovnocenné s ostatními. Ale takovými, kteří mají ze začátku jiné startovní podmínky. Vážíme si také zaměstnavatelů, kteří jsou ochotní dát těmto lidem šanci a překonat některá svá přesvědčení, protože pokud má mladý člověk práci, lépe se mu řeší otázky bydlení, hospodaření s penězi i jeho osobní život. Proto máme vždy dvě Bílé vrány – mladého člověka a zaměstnavatele. Speciální kategorií je Poklad v srdci – zjistili jsme, že opravdu velký vliv na to, jak v životě mladí fungují, mají právě tety, strejdové a ředitelé dětských domovů.

Druhý projekt se jmenuje Finanční gramotnost do škol a podnikavost. Jak byste ten charakterizovala?

 

Finanční gramotnost do škol a podnikavost je projekt, kterým se snažíme dlouhodobě vytvářet prostředí, ve kterém bude vyrůstat finančně gramotná mladá generace. Inspirujeme a metodicky podporujeme hlavně rodiče a učitele ZŠ a SŠ, aby naučili finanční gramotnosti své děti a žáky. Kromě řady materiálů, které najdete na webových stránkách projektu, si také chceme hrát. Proto pořádáme pravidelně soutěž Rozpočti si to, kam se mohou zapojit jak školní, tak také rodinné týmy. 

 

Výuka finanční gramotnosti je součástí rámcových vzdělávacích programů. Jak vás vnímá vedení škol a učitelé?

 

V rámci projektu se snažíme být učitelům spíše partnery, kteří je mohou inspirovat, posunout někam dále, pomohou jim zapracovat zajímavosti z oblasti finanční gramotnosti do vzdělávacích programů školy, a získat třeba i certifikaci Finančně gramotná škola, jejímž smyslem je pozvednout výuku finanční gramotnosti ve školách. Tuto certifikaci bereme jako prestižní ocenění a zároveň garanci toho, že škola vyučuje finanční gramotnost dle nejnovějších trendů v této oblasti. Sama certifikace má i několik stupňů. 

 

A co zmiňovaná soutěž Rozpočti si to?

 

Pořádáme ji již čtvrtým rokem. Umožňuje školám i rodinám zapojit se do finančního vzdělávání zábavnou formou. Účastníci se kromě základů finanční gramotnosti (kolik co stojí, jaké jsou položky rodinného rozpočtu a jak jej sestavit) seznámí s principy, jak vydělávat peníze, a s významem finančního vzdělávání. Velkým přínosem je také rozvoj komunikačních dovedností, týmovosti a podnikavých dovedností. Na podzim tohoto roku nás čeká tato soutěž pro střední školy, příští rok potom pro školy základní a dětské domovy.

Proč vlastně soutěže, jakou přidanou hodnotu mají?

 

Vnímám hravost a kreativitu jako důležitou součást osobního i pracovního života. Umožňuje to člověku dívat se na řadu situací a věcí neotřelými způsobem, rozvíjet nové cesty a posouvat se dál. Snažím se tento prvek zanést i do firemního prostředí, někdy dělám kreativní porady, kdy si hrajeme a tvoříme. 

Je důležité, aby lidi v týmu to, co dělají, bavilo, potom jsou sami proaktivní, zvyšuje se efektivita a v týmech je skvělá atmosféra, ve které se všem dobře pracuje. Samozřejmě jsou situace, kdy je hravost potlačena, protože to vyžaduje daná situace, potom ale tuto složku do týmů zanáším spolu s manažery projektů zpět. 

 

Co je před vámi? Chystáte nové projekty? 

 

Aktuálně jsme se v plánování a strategii 

firmy přenesly jako spoluzakladatelky až do roku 2025. Naším cílem je být v roce 2025 klíčovým partnerem pro oblast finanční gramotnosti, podnikavosti, budování osobní prosperity a integrace mladých z dětských domovů a náhradní rodinné péče v ČR. V září tohoto roku se můžete těšit na konferenci Finančně gramotná a podnikavá škola, v říjnu nás čeká předání Ocenění Bílá vrána a v průběhu podzimu chystáme 13 koncertů s Markétou Mátlovou, v únoru již tradiční Charitativní ples yourchance. Vyjdou také dvě knihy – Finančně gramotná a podnikavá škola a třetí z edice Hejna bílých vran. V regionech plánujeme kulaté stoly k tématu finanční gramotnosti a integrace mladých z dětských domovů a náhradní rodinné péče.

 

Jste velmi činorodá i v osobním životě, přemýšlíte o spoustě věcech a jste také maminkou...

 

Jednou ze zásadních změn bude příchod druhého potomka, který očekáváme s rodinou v září. Také mám před sebou další období učení se novému a rozvoje současných principů life managementu, abych byla spokojená, mohla se seberealizovat a zároveň vedla kvalitní rodinný a partnerský život. Za těch sedm let, co se pohybuji ve světě podnikání, jsem se také řadu věcí naučila od mužů, a dělám je tedy v souznění s mužským principem. Jsem za tyto zkušenosti a dovednosti vděčná, ale zároveň si uvědomuji, že podnikatelka-žena potřebuje do businessu dostat i svou druhou tvář. Často se setkávám s ženami, které se chovají podobně jako muži, a myslím si, že je to škoda. Byla bych ráda, kdyby příslušnice něžného pohlaví nalézaly vnitřní sílu v tom, čeho hodlají dosáhnout, propojovaly se s vlastní vnitřní moudrostí, která je bude v životě provázet. Ráda bych k tomu přispěla svou troškou do mlýna a učila je být ve svém středu, využívat své mužské i ženské stránky, aniž by se muži obávali jejich síly či se měnily role v partnerském vztahu.

 

rozmlouvala Dana Špicarová

 

 

 

 

 

 

 

MB_09/17_16

 

 

 

Chybí nám informace k nákupům od místních výrobců

 

Zájem o lokální produkty stoupá. Především ženy by české autorské produkty chtěly kupovat více. Nejen na internetu jsou ale lokální obchodníci vidět stále málo. Téměř tři čtvrtiny českých zákazníků by raději koupilo originální výrobek 

od českého prodejce než od velké zahraniční značky. Kde ale tyto lokální obchodníky najít? 

 

Zákazníci stále častěji vyhledávají specializované obchody. Tento trend je nejvíce vidět v textilním průmyslu a módě. Alespoň občas nakupuje online více než 70 % Čechů. V šatnících sice stále převládají zahraniční značky, zájem o ty české je ale velký. „Online nákupy jsou pro lidi pohodlnější a šetří jejich čas. Obzvlášť ženy v dnešní době často pracují na plný úvazek, zároveň pečují o rodinu a na hledání originálních butiků nemají kdy. ABC Českého Hospodářství sdružuje ve své databázi právě menší lokální firmy, české výrobce a poskytovatele služeb. Přehledné třídění a základní informace o firmách zákazníkům usnadní vyhledávání. Od roku 2013 navíc nabízí tvorbu e-shopů na míru, a to nejenom pro český, ale i německý a polský trh,“ uvedl Predrag Dukič, spolumajitel 

internetového B2B tržiště ABC Českého Hospodářství. 

České lokální výrobky jsou často originálnější i kvalitnější než ty zahraniční. Největší problém mají malé firmy s propagací. Více než polovina menších firem nemá vlastní webovou stránku. Pokud už nějakou mají, informace na ní jsou často naprosto nedostačující a nepřehledné. „Základem je být vidět na sociálních sítích. Velké procento spotřebitelů by uvítalo podrobnější informace o firmách i jejich výrobcích. Právě ABC Českého Hospodářství to spotřebitelům poskytuje. Navíc nabízí i prostor k diskuzi u každé z registrovaných firem. Názory ostatních spotřebitelů jsou dnes pro orientaci v nabízených službách a výrobcích zásadní,“ řekl Predrag Dukič.

„Doba, kdy vám sousedka doporučila kadeřnici, 

 

 

ke které jste pak chodili po zbytek života, je pryč. Dnes lidé na internetu tráví spoustu času pročítáním di

Vytisknout stránku / Poslat odkaz


Placené materiály jsou označeny symbolem ***.
© 2006-2017 RIX, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.
Prosperita Madam Business je registrovaná ochranná známka.

Vyrobil Design4net.cz.